Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
V Německu bude podle studie příští rok zaměstnáno o 240.000 lidí méně. Institut IAB očekává, že tato úroveň zaměstnanosti se udrží až do roku 2026, kdy opatření na ochranu ekonomiky začnou postupně převažovat nad negativními dopady. V roce 2030 povedou k nárůstu počtu zaměstnaných přibližně o 60.000.
Jedním z nejhůře zasažených odvětví bude pohostinství, které už tvrdě zasáhla koronavirová pandemia. Pravděpodobně pocítí tlak slábnoucí kupní síly spotřebitelů. Obzvláště dopady ruské invaze pocítí také energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl a výroba kovů.
Pokud by se ceny energií, které zatím vzrostly o 160 procent, opět zdvojnásobily, hospodářský výkon Německa by v příštím roce byl oproti mírovému výhledu téměř o čtyři procenta nižší. Za těchto předpokladů by po třech letech bylo zaměstnáno o 660.000 lidí méně a v roce 2030 ještě o 60.000 méně, uvádí se ve studii.
Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil, uvedl na konci července spolkový statistický úřad. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara také dopady války na Ukrajině. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů činil růst 0,8 procenta.
Německo je největším obchodním partnerem České republiky.