Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Program vznikl podle Síkely na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, uvedl dále Síkela.
Podpora se bude podle Síkely týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví.
Síkela zároveň dnes řekl, že na základě dnes představeného návrhu evropského nařízení, připraví program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Pokud státy Evropské unie pomoc schválí 30. září, ČR ji okamžitě propíše do národního řešení, doplnil.
Dočasný krizový rámec zatím platí do konce roku, podle Fialy je naděje, že by mohl být prodloužen i na příští rok.
Vláda v pondělí schválila zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky na šest, respektive tři koruny za jednu kilowatthodinu (kWh). Síkela dnes řekl, že opatření se týká i malých a středních firem odebírajících elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh.
Vláda schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty do konce roku 2023
Vláda na dnešním zasedání schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. ČTK to potvrdil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Snížení spotřební daně zatím platí do konce září.
"Tento návrh zákona odešleme za chvíli do Poslanecké sněmovny, chtěli bychom ho projednat v pátek v Poslanecké sněmovně, v úterý v Senátu tak, aby kontinuálně i po 30. září byla spotřební daň na naftu na evropsky nejnižší povolené úrovni," řekl dnes po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Původně on i Kupka hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil. "Je to dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením," řekl Stanjura.
Důvodem podle něj nejsou vysoké ceny, ale srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem. "Pokud bychom to neučinili, tak naši dopravci, kteří mají třeba konkurenci v příhraničních oblastech, by u každého litru měli ztrátu 1,50 koruny, když budou tvořit cenovou nabídku," doplnil šéf státní kasy.
Ministerstvo financí odhaduje celkový negativní dopad opatření na rozpočet ve výši 9,6 miliardy korun ročně. Z toho zhruba 8,7 miliardy připadá na státní rozpočet a 0,9 miliardy na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, uvedl v tiskové zprávě.
Aktuálně platí dočasné snížení daně od června do konce září i u benzinu, prodloužení se ho ale týkat nebude. Stanjura dnes dopoledne uvedl, že pokud Parlament změnu schválí, musela by vyjít ve sbírce zákonů do konce září.
Podle údajů společnosti CCS z minulého týdne se cenový rozdíl mezi naftou a benzinem v posledních týdnech zvětšuje. Nyní je nafta v ČR zhruba o pět korun dražší než benzin.
Síkela: Úsporný tarif by mohl do budoucna fungovat jako motivace k úsporám
Úsporný tarif by mohl do budoucna fungovat jako motivace k úsporám. Vláda by mohla finančně motivovat domácnosti, aby šetřily energie, řekl dnes před jednáním vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Do konce letošního roku bude úsporný tarif fungovat v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru 4000 korun. V příštím roce ho nahradí schválené stanovení maximálních cen elektřiny a plynu, v zálohách za energie by se mělo zastropování projevit už od letošního listopadu.
"Já připravuji něco, aby vlastně ten úsporný tarif dostál svému jménu," řekl Síkela. Evropa podle něj počítá s tím, že jednotlivé země budou muset s energiemi šetřit. Šetření má být na úrovni EU dobrovolné, v případě určitého mechanismu i na povinné bázi, uvedl Síkela.
"Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k těm úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny," řekl ministr. Konkrétní úspory by se srovnávaly s předem stanoveným předchozím obdobím.
Vláda projedná rozpočet či opatření proti cenám energií pro průmysl
Zákon o státním rozpočtu na příští rok se schodkem 270 miliard korun a návrh řešení vysokých cen energií pro průmysl budou hlavními body dnešního zasedání vlády Petra Fialy (ODS). Kabinet by mohl také podpořit zpřísnění podmínek pro dodavatele pitné vody a rozhodnout o parametrech výběrového řízení na místo náměstka ministra vnitra pro státní službu.
Kabinet dnes podobu rozpočtu začne projednávat, schvalovat ho bude až na příštím zasedání. Schodek rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Návrh ministerstva financí počítá s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu korun. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard korun. Sněmovna novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun podpořila v úvodním kole projednávání před týdnem.
Vláda po pondělní mimořádné schůzi oznámila, že pro domácnosti, živnostníky, samosprávy či veřejné instituce stanoví maximální ceny silové elektřiny na šest korun včetně DPH za kilowatthodinu (kWh) a plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na řešení pro průmysl kabinet dál pracuje, představit ho chce po dnešním zasedání.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v zákonech o ochraně veřejného zdraví a o vodovodech a kanalizacích zpřísnění podmínek pro dodavatele pitné vody. Podle vládního nařízení by se mohla zvýšit částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce z dosavadních 13.600 korun na 14.200 korun. Kabinet se bude v souvislosti s válkou na Ukrajině zabývat i státními hmotnými rezervami.
Podle předchozích vyjádření ministrů by se mohla vláda zabývat i trvalým snížením spotřební daně z nafty, které má zabránit poklesu konkurenceschopnosti dopravců. Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od června a skončit má 30. září. Na programu by mohla být i připravovaná daň z neočekávaných zisků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že ji vláda zvažuje u energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.