Situace v průběhu září byla v průmyslu podobná jako během letních měsíců. Automobilky dohánějí “ztracený čas” a výrazně opticky vylepšují celkový obrázek. Zejména díky nim nakonec meziměsíčně průmyslová produkce jen lehce poklesla (-0,2 %) a meziroční dynamika zrychlila na 8,3 %.
Zatímco v sektoru automotive působí letos nízká srovnávací základna pozitivně, v řadě jiných sektorů je to naopak. Špatně se celkově vede zejména energeticky náročným oborům v čele se zpracováním kovů, kde výroba klesá pátý měsíc v řadě a meziročně je dole skoro o 7,5 %.
I když na první pohled čísla z průmyslu zatím nevypadají špatně a i nové zakázky podle údajů z ČSÚ dále rostou, průzkumy mezi podnikateli včetně indexu nákupních manažerů (PMI) vyznívají daleko pesimističtěji. Listopadový index PMI spadl dolů na nejnižší úrovně od října 2020 zejména kvůli slabým novým zakázkám i slabší výrobě.
Zejména v energeticky náročném průmyslu se situace může rapidně zhoršit se startem nového roku - pro rok 2023 má podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy zafixované ceny energií pouze pětina firem. Letos přitom těžily ze zafixovaných cen elektřiny dvě třetiny podniků a ze zafixovaných cen plynu dokonce 69 % podniků v průmyslu a dopravě. Malé a střední podniky sice mohou i v příštím roce těžit z plošných stropů pro ceny plynu, i tak to pro velkou část z nich bude ve finále znamenat výrazné zdražení vstupů. A pro velké podniky navržený systém kompenzací ztrát nemusí fungovat efektivně a může firmám komplikovat plánování výroby pro rok 2023.
Průmysl a zahraniční obchod tedy sice zejména díky sektoru automotive pravděpodobně české ekonomice ve Q3 2022 trochu pomáhaly kompenzovat slabou spotřebu domácností, počítáme však s tím, že na konci roku 2022 a na začátku roku 2023 se situace v průmyslu zhorší.