Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu světové ekonomiky na letošní rok na 2,7 procenta, zatímco v březnu čekala o desetinu procentního bodu pomalejší růst. Tempo růstu ale bude nejnižší od globální finanční krize v letech 2008-2009, s výjimkou pandemií zasaženého roku 2020, uvedla dnes organizace. Příští rok tempo růstu zrychlí jen mírně, protože se plně projeví efekt zvyšování úrokových sazeb, který zmírní příznivý vliv nižší inflace.
V příštím roce hrubý domácí produkt (HDP) podle aktualizovaného výhledu vzroste o 2,9 procenta, což je stejné tempo, jaké OECD očekávala v březnové prognóze. Dopad zvyšování úrokových sazeb hlavními centrálními bankami za poslední rok stále více snižuje soukromé investice, v čele s realitním trhem.
Inflace ve skupině G20, která zahrnuje 20 velkých ekonomik světa, letos klesne na 6,1 procenta z loňských 7,8 procenta. Příští rok zpomalí na 4,7 procenta, stále však zůstane výrazně nad cílem řady centrálních bank.
Hlavní úroková sazba americké centrální banky (Fed) by měla brzy dosáhnout maxima na úrovni 5,25 až 5,50 procenta, domnívá se OECD. V druhé polovině příštího roku pak čeká mírně snížení úroků. V eurozóně by Evropská centrální banka (ECB) měla podle OECD pokračovat ve zvyšování úroků vzhledem ke stále vysoké jádrové inflaci. Na vrchol se úroková sazba zřejmě dostane ve třetím čtvrtletí a ECB by pak měla nechat hlavní úrokovou sazbu až do konce roku 2024 na úrovni 4,25 procenta.
Americká ekonomika letos vykáže růst o 1,6 procenta, příští rok pak tempo růstu zpomalí na jedno procento. Důvodem bude zpožděný dopad zvyšování úrokových sazeb. Čínská ekonomika za pomoci ukončení restrikcí spojených s pandemií nemoci covid-19 letos poroste tempem 5,4 procenta, příští rok zpomalí na 5,1 procenta.
Eurozóně pak OECD předpovídá na letošní rok vzestup o 0,9 procenta. Díky odeznívání šoku z vysokých cen energií v Evropě by pak příští rok měla ekonomika zrychlit růst na 1,5 procenta.