Kauza navýšení dluhového stropu v USA je úspěšně za námi, ale její dozvuky pocítí globální trhy i v příštích měsících. O co jde?
V kostce jde o to, že americké ministerstvo financí, které čelilo zákonem stanovenému stropu pro vládní dluh, jej nemohlo emitovat v dostatečné míře a tak prakticky vyčerpalo likviditní rezervy. Ty jsou uložené na účtu u Fedu a v uplynulých týdnech klesly na úrovně, které jsou hluboko pod dlouhodobým průměrem. Navýšením dluhovému stropu se tak ministerstvu financí uvolnily ruce k tomu, aby tyto likvidní rezervy byly doplněny pro hladké fungování americké státní pokladny. Jenomže, to implikuje masivní emisi nového dluhu a právě to může vyvolávat pnutí.
Předně - kupující na trhu s americkými vládními dluhopisy budou muset v krátkém čase absorbovat masivní nabídku krátkodobého dluhu. Aby trh byl schopen přijmout dodatečnou nabídku krátkodobého dluhu v řádu několika stovek miliard dolarů v horizontu několika měsíců, budou muset tyto instrumenty (půjde především o pokladniční poukázky) relativně i absolutně zlevnit. To implicitně znamená, že krátkodobé dolarové sazby (u vládního dluhu) budou muset být vyšší než za jinak stejných okolností. Z pohledu amerického finančního sektoru to pak může znovu nastartovat odliv (nepojištěných a tudíž většinou korporátních) depozit z bankovního systému a to ať již přímo směrem do amerických vládních pokladničních poukázek anebo do fondů peněžního trhu. Monetárním důsledkem celé operace bude zároveň dodatečné snížení volných bankovních rezerv - to vše za stále probíhající restriktivní politiky kvantitativního utahování, kdy Fed ze své bilance prodává měsíčně dluhopisy za 95 mld. dolarů.
Nechceme malovat čerta na zeď, ale sázet na to, že výše uvedený proces proběhne hladce a především, že jej ustojí všechny menší zranitelné americké banky, by bylo vcelku odvážné. Vedlejší tržní důsledky doplňování likvidních rezerv americké vlády přitom mohou být vidět i v malém středoevropském rybníku a to skrze krátkodobý tlak na rizikovější aktiva a eventuálně budeme čelit i silnějšímu dolaru.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se obchoduje lehce nad hranicí 23,50 EUR/CZK a včera ji nerozhodila ani slabší dubnová čísla z tuzemského průmyslu a stavebnictví. Z pohledu ČNB mohou čísla nahrávat spíše holubicím v bankovní radě, zvláště pokud vezmeme v potaz i dynamiku mezd v průmyslu (9,6 % meziročně) a ve stavebnictví (7,8 %), které již dále neakcelerovaly.
Eurodolar
Eurodolar se vrátil pod hladinu 1,07. Při absenci důležitějších dat a vystoupení centrálních bankéřů se trh může zaměřit na chování krátkodobého dluhu americké vlády a akcie menších amerických bank, které by mohly opět čelit odlivu depozit (viz úvod).
Zahraniční Forex
V emerging market po prezidentských volbách stále zlobí turecká lira. Trh zjevně vyděsily zvěsti, že novým guvernérem centrální banky by se měl stát bývalý generální ředitel nedávno zbankrotované americké banky First Republic. Pozitivní zprávou pro střední Evropu je to, že lira prozatím negeneruje žádnou finanční nákazu, která by měla vliv na středoevropské měny (především pak forint), které zůstávají stabilní.
Akcie
Úterní obchodování v USA provázely spíše slabší objemy obchodů a poměrně nízká volatilita a hlavní akciové indexy tak ukončily den jen v mírném plusu. I včera pokračoval růst polovodičového sektoru (AMD +5,3 %, Intel +3,7 %), ovšem společnost Nvidia (-1,3 %) mírně korigovala růsty z minulých dní. Dařilo se i ostatním technologickým společnostem (Alphabet +1 %, Amazon +1,1 %). Výraznější růsty zaznamenal i finanční sektor (Bank of America +2,4 %, Goldman Sachs +1,6 %, Citigroup +2,1 %, Mastercard +2,6 %). Za zmínku pak stojí společnost Coinbase (-12,1 %), kterou žaluje SEC kvůli porušení amerických pravidel o cenných papírech.