Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 59 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni dosáhla 261 procent průměru EU.
Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na čtvrtém místě. Proti loňskému roku se před něj dostaly Slovinsko a Kypr. Nejvyšší životní úroveň z těchto zemí je na Maltě, která jako jediná přesáhla unijní průměr, dosahuje 102 procent. V Polsku je HDP na obyvatele ve standardech kupní síly na 80 procentech průměru EU, v Maďarsku na 77 procentech a na Slovensku na 68 procentech. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (85 procent), v Portugalsku (77 procent) a v Řecku (68 procent).
Česká ekonomika loni rostla o 2,4 procenta, hospodářský růst tak nedosáhl úrovně EU jako celku, kde činil 3,5 procenta. Nejrychleji rostla ekonomika v Irsku, kde HDP vzrostl o 12 procent. Nejslabší hospodářský výkon mělo Estonsko, jehož ekonomika se zmenšila o 1,3 procenta.
Česko si loni udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, snížila se o 0,6 procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr přitom byl 6,2 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost měla loni Malta, kde dosáhla 2,9 procenta. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkalo Španělsko, kde činila 12,9 procenta.
Inflace loni zasáhla všechny země EU, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v unii. Nejrychleji ceny rostly v Estonsku, kde celoroční inflace dosáhla 19,4 procenta, nejnižší inflaci měla s 5,9 procenta Francie. Evropský průměr byl 9,2 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 31. vydání.