Chcete vědět, kdy začne Federální rezervní systém nebo Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby? Uděláte nejlépe, než když se podíváte na jejich protějšky na rozvíjejících se trzích.
Rozvíjející se trhy začaly pociťovat postcovidový nárůst inflace zhruba o šest až devět měsíců dříve než rozvinuté trhy. Tato inflace v rozvíjejících se zemích pak začala klesat ve druhém čtvrtletí roku 2022 - rovněž přibližně o šest až devět měsíců dříve než v Evropě a Severní Americe.
Jak ukazuje tento graf výše, podobný příběh se odehrál i v případě úrokových sazeb centrálních bank. Brazílie, Chile, Maďarsko a Polsko – spolu s Peru a Uruguayí – začaly zvyšovat úrokové sazby dříve než americký Federální rezervní systém a Evropská centrální banka. Opět zde bylo zpoždění přibližně šest až devět měsíců před prvním zvýšením sazeb Fedu. Proto je křivka úrokových sazeb v USA na grafu kratší než křivka úrokových sazeb na rozvíjejících se trzích, v eurozóně je také kratší.
Vzhledem k tomu, že inflace není tak vysoká jako dříve, začaly centrální banky rozvíjejících se zemí letos v létě snižovat sazby. „V současné době neexistuje křišťálová koule pro věštění, jak investovat. Každá z ekonomik má své vlastní fiskální, měnové a kurzové aspekty. Hospodářské cykly, inflace a účinky měnové politiky však většinou fungují ve všech ekonomikách stejně. To je jeden z důvodů, proč graf ukazuje tak jasný model vedení a zpoždění. Pokud se tedy tento vzorec udrží, naznačuje to, že Fed začne snižovat sazby v březnu nebo dubnu příštího roku,“ uzavírá komentář grafu Paul Greer, portfolio manažer v divizi nástrojů s fixním příjmem se zaměřením na dluh rozvíjejících se zemí a FX, Fidelity International.