První čtvrtina tohoto století se dneškem uzavře. Na začátku roku 2000 neexistoval iPhone, Facebook, WhatsApp, Uber ani Bitcoin. Netlfix působil jako zásilková půjčovna DVDéček. V kurzu byly naopak telefony Nokia (a pevné linky), faxy, diskmany, VHSky a vytáčený internet.
Na globálních trzích se odehrála řada přelomových událostí – od splasknutí dot-com bubliny, přes světovou finanční krizi až po pandemii Covid-19. Vlády a centrální banky přistoupily k bezprecedentním intervencím s cílem zachovat životní úroveň za cenu rostoucího dluhu, a nakonec i vzedmutí inflační vlny.
Z pohledu makro-finančních veličin stojí za pozornost následují statistická fakta (zdroj DB):
- Navzdory svižnému růstu posledních let směřují americké akcie k druhému nejhoršímu čtvrtstoletí od roku 1800. Reálný výnos +4,9 % per annum je vyšší než v jiných vyspělých zemích i Číně (4,0 %), ale z historického pohledu nijak oslnivý. To je zčásti dáno výchozím bodem na vrcholu dot-com bubliny. I kvůli tomu se poprvé ve sledované historii dařilo v daném období lépe zlatu (+6,9 %).
- V roce 2000 činil federální dluh USA 34 % HDP a Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhadoval, že americká vláda splatí veškerý svůj dluh během následující dekády při zachování rozpočtových přebytků. V realitě ale federální dluh vzrostl až ke 100 % a CBO předpokládá jeho další nárůst na 155 % HDP v roce 2050.
- Několik významných ekonomik nedokázalo od začátku milénia vygenerovat rozpočtový přebytek, včetně Francie, Itálie nebo Japonska. Francouzská vláda vykázala poslední přebytek rozpočtu v roce 1974 (!).
- Podíl Číny na globálním HDP se od roku 2000 zvýšil z 3 % na 17 %. Podíl Ameriky poklesl z 29 % na 26 %, v případě EU z 24 % na 17 %. Nejvýraznější ústup ze slávy zaznamenalo Japonsko, jehož podíl propadl ze 14 % na 4 %. Podíl Indie mezitím narostl z 1,4 % na 3,6 %.
- V roce 1999 mělo pouze 5 % globální populace přístup k internetu, v roce 2023 to už je 67 %, ve vyspělých zemích pak dokonce 93 %.
- Extrémní chudoba poklesla globálně od roku 1999 o více než dvě třetiny z 30 % na 9 % v roce 2022.
Za makro analytický tým ČSOB Vám přejeme vše dobré do roku 2025!
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zakončuje letošní rok blízko úrovně 25,20 EUR/CZK. To jinými slovy znamená, že v roce 2024 tuzemská měna oslabila vůči euru zhruba o 2,5 %, na frontě s dolarem pak odepsala více než 7,5 %. Za slabší korunou stálo v tomto roce několik faktorů. Za prvé, silný dolar, který dostal významnou vzpruhu při vítězství Donalda Trumpa a růstu dolarových sazeb. Za druhé, ČNB snížila kumulativně úrokové sazby razantněji než ECB (300bps vs. 100bps), což zvýšilo prodejní tlaky na koruně z titulu méně příznivého úrokového diferenciálu.
Negativně působila na korunu i slabá zahraniční poptávka primárně z Německa. Ta vedla na domácím poli ke slabšímu než očekávanému růstu, zejména kvůli malátnému výkonu tuzemského průmyslu. Naopak růst v Česku podpořila hlavně rostoucí spotřeba domácností, poháněná obnoveným růstem reálných mezd.
V příštím roce odhadujeme, že se kurz koruny udrží lehce nad hranicí 25 EUR/CZK. Vzhledem k nabitému politickému kalendáři (nástup D. Trumpa, volby v Německu, Francii?) i tomu makroekonomickému (pokračující cyklus snižování sazeb) máme ale za to, že koruna bude náchylná k větší míře rozkolísanosti.
Eurodolar
Eurodolar končí rok 2024 na úrovni 1,04, přičemž ani smíšená data na obou stranách nepřinesla závratné odchylky (v eurozóně překvapila vysoká španělská inflace, v USA naopak velmi slabá podnikatelská nálada z oblasti Chicaga). Ani v posledním obchodním dni v roce nečekáme výraznější volatilitu.
Jinak roční ztráta eura byla vyšší než 5 % a lze ji přičíst zejména velmi dobrým růstovým výsledkům americké ekonomiky (a s tím souvisejícím rozevírajícím se úrokovým diferenciálem) a strachu eurozóny z hrozby uvalení nových cel ze strany přicházející Trumpovy administrativy. Oba příběhy se zřejmě budou odehrávat i na počátku roku 2025.