Vyjednávání nové dohody mezi Británií a Evropskou unií, která měla přinést "reset" vzájemných vztahů, se zkomplikovalo. Členské státy EU totiž nesouhlasí s ústupky, které Londýnu nabízí Evropská komise, napsal list Financial Times (FT). Summit EU-Británie, kde měly být obnovené vztahy zpečetěny, se přitom koná již v pondělí 19. května v Londýně.
Přípravy na summit byly ve středu opět tématem jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Odsouhlasit text dohody se jim ale nepodařilo, od Londýna by totiž chtěli další ústupky v oblasti rybářských práv a mobility mládeže.
Evropská unie by chtěla dlouhodobý přístup k britským vodám pro své rybáře a levné univerzitní poplatky pro své studenty. Výměnou za to nabízí snížení obchodních bariér, které následovaly po odchodu Británie z jednotného trhu EU a celní unie v roce 2020. "Nejsme šťastní z toho, že nenastal pokrok, zejména v oblasti mobility mládeže... i z toho, jak Britové požadují rozsáhlé ústupky, aniž by na oplátku cokoli nabídli," citoval deník FT jednoho z unijních diplomatů.
Návrh komuniké EU, které stanoví podmínky zlepšených vztahů mezi Evropskou unií a Británií, tak nyní bude nejspíš dokončen až v neděli, jen den před summitem. Podle zdrojů ČTK chtějí vrcholní představitelé EU využít k jednáním na poslední chvíli i páteční schůzku Evropského politického společenství (EPC), která se koná v Tiraně.
Evropská unie nabízí Británii reset vztahů v několika oblastech, zejména v bezpečnosti, obraně, energetice, ale i obchodu se zemědělskými výrobky. Díky dohodě týkající se bezpečnosti by se mohla Británie zapojit do nového unijního finančního nástroje SAFE na podporu investic do obrany. Nově představený program je zaměřený na poskytování půjček zaručených rozpočtem EU až do výše 150 miliard eur. Nástroj by měl podpořit společné pořizování obranných prostředků nejméně dvou států, z nichž alespoň jeden musí být členskou zemí EU. O formě zapojení třetích zemí se stále jedná, Londýn by ale rád na obranných projektech spolupracoval.
Na oplátku by pak Británie musela přijmout některá bruselská pravidla, roli Evropského soudního dvora a také provést určité platby bloku. Členské státy EU rovněž trvají na tom, aby jejich studenti platili stejné školné ve výši maximálně 9535 liber (asi 282.000 Kč) za akademický rok jako jejich britští kolegové, když studují na britských univerzitách.
Toto ustanovení ale bylo podle deníku FT z návrhu komuniké odstraněno. "Cílem jsou stejné poplatky pro studenty z EU," uvedl další unijní diplomatický zdroj. Spojenci britského premiéra Keira Starmera ale podle všeho stále trvají na tom, že studenti z EU nemohou platit stejné poplatky jako jejich britští kolegové mimo jiné i kvůli tomu, jaký význam mají mezinárodní poplatky pro finance v britském univerzitním sektoru. "Nemůžeme si to dovolit," řekl FT jeden z britských zdrojů.