Podle čerstvých výsledků výběrového šetření pracovních sil pracovalo v české ekonomice ve 3. čtvrtletí letošního roku o 80.000 více osob než před rokem. Míra zaměstnanosti stoupla na 55,0 % z 54,4 % loni ve 3. čtvrtletí. Příčin je více.
Především se stále ještě zvětšuje populace v produktivním věku. Silné ročníky z poloviny 70. let minulého století jsou již na trhu práce, generace jejich rodičů z poválečné populační vlny ještě neodešla na penzi a školy opouští sice o něco slabší, ale stále ještě dosti silné ročníky z druhé poloviny 70. let. Český populační strom pomalu roste a všechny silné větve jsou nyní na trhu práce. Za několik let tomu bude ovšem jinak a spodní část stromu je churavá.
V populaci starší 15-ti let se zároveň zvýšila míra ekonomické aktivity. Před rokem tento ukazatel dosahoval 59,2 %, nyní činí 59,6 %. A protože také klesla míra nezaměstnanosti (podle metodiky ILO) o 0,4 procentního bodu na 7,8 %, byly splněny všechny podmínky k růstu zaměstnanosti v české ekonomice.
V celkové zaměstnanosti se zvýšil počet zaměstnanců, zatímco pokračoval pokles počtu živnostníků a podnikatelů se zaměstnanci. Tento vývoj svědčí o rostoucí koncentraci české ekonomiky, k čemuž přispěl příliv přímých zahraničních investic podporovaný investičními pobídkami, na které z definice nemají nárok drobní tuzemští podnikatelé a živnostníci. I to je jeden z projevů distorze způsobené investičními pobídkami.
V rámci analýzy dat z výběrového šetření pracovních sil provádíme rozklad nezaměstnanosti na sezónní složku, vliv hospodářského cyklu a strukturální nezaměstnanost. Výhodou dat za 3. čtvrtletí je prakticky nulový vliv sezónních faktorů. Míra nezaměstnanosti se snížila z 8,2 % loni ve 3. čtvrtletí na 7,8 % nyní. Před rokem se česká ekonomika pohybovala mírně pod svým potenciálem a cyklická složka nezaměstnanosti činila 0,7 procentního bodu. Nyní je podle našeho výpočtu potenciálního produktu metodou produkční funkce česká ekonomika již mírně nad svým potenciálem a hospodářský cyklus naopak ubírá z míry nezaměstnanosti 0,5 procentního bodu. Protože míra nezaměstnanosti klesla méně, než se změnila cyklická nezaměstnanost, musela se zvýšit strukturální nezaměstnanost v české ekonomice. Část míry nezaměstnanosti, kterou lze připsat strukturálním problémům na trhu práce, se konkrétně zvýšila ze 7,4 procentního bodu na 8,3 procentního bodu. Příčiny neutěšeného trendu jsou notoricky známé. Na jejich odstranění nebo zmírnění se ovšem nepracuje. Některé kroky směřují dokonce opačným směrem. Příkladem je novela zákoníku práce či zatvrzelé odmítání reformy sociálních dávek. Většinou bývá jako hlavní překážka přijetí eura zmiňován vysoký rozpočtový schodek. Možná ještě větším břemenem je ale strnulý trh práce.