Společnosti , a jednají o investici až 60 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč) do OpenAI. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na server The Information. Jak již dříve informoval server listu Financial Times (FT), OpenAI usiluje o získání až 100 miliard dolarů v rámci nového kola financování, které by firmu ocenilo přibližně na 750 miliard dolarů.
Výrobce čipů podle zdrojů The Information jedná o investici až 30 miliard dolarů. Dlouhodobý investor jedná o investici ve výši necelých deseti miliard dolarů. jedná o investici výrazně vyšší než deset miliard dolarů, potenciálně přesahující i 20 miliard dolarů.
dosud do OpenAI neinvestoval. Financování z jeho strany by mohlo záviset na jiných jednáních, například o možném rozšíření smlouvy OpenAI s Amazonem o pronájmu cloudových serverů nebo o dohodě, na jejímž základě by OpenAI prodávala Amazonu produkty jako firemní předplatné ChatGPT, uvedl The Information.
Kromě toho japonská investiční skupina SoftBank podle zdrojů FT jedná o investici zhruba za 30 miliard dolarů (607 miliard Kč) do americké společnosti. Mezi dalšími možnými investory je podle FT mimo jiné státní investiční fond Abu Dhabi Investment Authority (ADIA) ze Spojených arabských emirátů.
O novém financování americké společnosti se jedná v době, kdy OpenAI čelí sílící konkurenci zejména ze strany start-upu Anthropic a jeho modelů Claude a technologického gigantu s modely .
V letošním roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst 44 procent oproti roku 2025. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaná a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.