Zatímco si americký akciový trh od začátku roku připsal minimální zisky, pak ti, co investovali s fondy, které se neorientují pouze na domácí trh, vydělávají dvakrát více. Tento fakt není žádnou novinkou a v porovnání posledních tří až pěti let se tento obrázek příliš nemění. Výnosy z asijských a latinskoamerických portfolií vysoce přesahují „americký sen“. Pohledem do statistických dat největších pěti fondů, které klientům nabízejí formu tohoto investování, tak za prvních sedm měsíců letošního roku do fondů Capital Worl Growth & Income Fund a EuroPacific Growth Fund, které spravuje skupina Capital Group, tak i do Barclays Global Investors Ishares ETF a do fondů skupiny Julius Baer a Dodge & Cox Ínternational fondu přiteklo 23,7 mld USD. Hlubší analýzou a slovy čísel to přibližně odráží ten fakt, že finační zdroje do těchto fondů vyrovnaly ty investice, které naopak mířily na americké trhy.
Mezinárodní fondy odkrojily větší část koláče a dnes jim patří 18% podíl na trhu. Oproti 10 % z předešlého období se jedná skoro o dvojnásobek, avšak stále je to málo a dá se očekávat další růst. Opět pohledem do statistik získáme výsledek, který hovoří za vše. V porovnání s 929 fondy nabízejícími investice na domácím trhu, které dosáhly zisku 3,3 %, se 292 mezinárodním podařilo vygenerovat zisk 6,6 %. Za poslední tři roky je obrázek podobný - výnos včetně dividend 18,3 % oproti 13,8 %. Nabízí se otázka, jsou jedni chytřejší než ti druzí?
Správnou odpověď asi nenalezneme, ale v pohledu na rozložení investičních strategií se nám rýsuje pomyslný návod, jak diverzifikovat své portfolio na trhy nám blízké a trhy “exotické“. Mnohdy Američané nevědí, co vlastně kupují, vždyť sami neprocestovali celé Spojené státy, natož, aby věděli, které státy patří do východní Evropy. A právě v tom je síla marketingu jednotlivých fondů. Ty jsou schopny svým klientům za „tučný poplatek“ naservírovat svoji nabídku. Mějme však na paměti, že celkově se jedná o cyklický jev, kdy se peníze přesouvají ze západu na východ a zpět. Východ získává pozicí Číny a Indie, které se čím dál tím více zapojují do celosvětové ekonomiky. Proč? Protože sama velká ekonomika strýčka Sama si od nich půjčuje na to, aby mohla utrácet. Kam to povede, nelze s určitostí říci, ale ať jsme odpůrci globalizace nebo jejími přívrženci, musíme si uvědomit, že rozdělování finačních aktiv do různých míst nám může přinést větší zisk, než slepá důvěra v největší a nejkolosálnější motor americké ekonomiky.