Komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 5,1 %. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se podle sezónně očištěných dat HDP zvýšil o 1,3 %. Zároveň byla podle očekávání revidována data za první tři měsíce roku. Původní údaje uváděly meziroční tempo růstu HDP 4,4 %, aktualizovaná data mluví o 4,7 %.
Očekávání naplnilo nejen tempo růstu HDP, ale i vývoj jednotlivých výdajových položek. Klesající investiční dynamika a pokles tvorby zásob českou ekonomiku zpomalovaly, domácnosti a vláda svými spotřebními výdaji přihodily jen málo, o naprostou většinu tempa růstu HDP se postaral zahraniční obchod.
Spotřeba domácností se zvýšila o 2,1 % (1,6 % v 1. čtvrtletí). Rychlejší tempo útrat domácností reflektuje především zvýšení zaměstnanosti a tedy i disponibilního důchodu domácností. Zaměstnanost v české ekonomice ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně stoupla o 0,9 %. Celkový objem mezd a platů se ve 2. čtvrtletí zvýšil o 6,2 %, což je o půl procentního bodu rychlejší tempo než v 1. čtvrtletí. Nicméně je zřejmé, že poplašné zprávy o nadměrné zadluženosti domácností jsou spíše výplní okurkové sezóny než skutečným problémem. Spotřební výdaje domácností letos, stejně jako loni, rostou relativně pomalým tempem, a to navzdory nízkým úrokovým sazbám. V letošním roce dokonce došlo ke zvýšení míry úspor domácností. Relativně pomalý růst spotřeby domácností vysvětluje zdánlivý paradox absence inflačních tlaků při rychlém růstu ekonomiky. Zatímco HDP se zvýšil o 5,1 %, domácí poptávka stoupla pouze o 2,0 %.
Investice v české ekonomice sice nadále stoupají, ale začaly se trochu zadýchávat. Údaje o dovozu strojů a dopravních prostředků naznačovaly ztrátu dynamiky této položky HDP. Investice do strojů a dopravních prostředků tvoří dvě třetiny hrubé tvorby fixního kapitálu. Stejně jako v prvních třech měsících letošního roku došlo i ve druhém čtvrtletí k poklesu investic do budov, které představují zbylou třetinu celkových investic. Přičteme-li k pomalejšímu růstu hrubé tvorby fixního kapitálu pokles zásob v porovnání s loňským rokem, dostáváme se k celkovému poklesu tvorby kapitálu v české ekonomice.
Motorem hospodářského růstu je v současnosti především zahraniční obchod. Vyvážené hodnocení by ovšem mělo obsahovat nejen chvalozpěvy o vývozu, ale také zmínku o stagnaci dovozu reflektující vývoj domácí poptávky. Vývoz se meziročně reálně zvýšil o 6,9 %. Ve srovnání s 1. čtvrtletím, kdy se vývoz zvýšil o 17,9 %, došlo k výraznému zpomalení. Při pohledu na ukazatele popisující vývoj ekonomiky eurozóny to není nijak překvapivé. Tempo hospodářského růstu eurozóny ve 2. čtvrtletí zpomalilo na 1,1 %.
Revize prvního čtvrtletí a příznivé údaje za druhé čtvrtletí by měly přispět k rychlejšímu uzavírání mezery výstupu. Přidáme-li k tomu riziko zažehnutí vyšších inflačních očekávání pod tlakem vysokých cen energií a rezignaci vlády na konsolidaci veřejných rozpočtů, jsou úvahy o zvyšování úrokových sazeb ČNB v příštím roce reálnější, než byly dosud.
Svižné tempo růstu HDP se samozřejmě promítne v konvergenci k západoevropským ekonomikách a průměru EU. Loni dosahoval hrubý domácí produkt na osobu v ČR 70 procent průměru EU (65 procent průměru eurozóny). Letos by se měl posunout na 73-74 procent průměru EU (68 průměru eurozóny). V konvergenčním dostihu by tak měla Česká republika předběhnout Maltu i Portugalsko a přiblížit se na dohled Slovinsku, Řecku a Kypru. Zbytek zemí na západ od našich hranic je ale stále na hony vzdálen.