Následuje tisková zpráva ČNBBankovní radě byla předložena květnová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.
V dubnu vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 1,6 %, což je o 0,1 p.b. více než v prognóze. Tato odchylka je důsledkem vyššího než očekávaného růstu cen pohonných hmot. Dovozní ceny byly v dubnu jen mírně nižší než předpokládala prognóza, ceny zemědělských výrobců poklesly výrazněji. Naproti tomu růst cen průmyslových výrobců byl oproti prognóze mírně vyšší.
Horší výsledky v průmyslové i stavební výrobě ve srovnání s prognózou, naznačující zpomalování růstu investic, a také předstihové ukazatele ekonomického růstu signalizují nižší než očekávaný růst HDP v uplynulém čtvrtletí. Informace z trhu práce naznačují nižší růst objemu mezd a platů než v prognóze, vývoj nezaměstnanosti je v souladu s prognózou, stejně jako kurzový vývoj.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování dubnové prognózy. Členové bankovní rady se shodli, že rizika prognózy lze hodnotit jako vyrovnaná. Konstatovali, že nová data potvrdila vyznění prognózy, a není důvod pro změnu hodnocení makroekonomické situace. Současné nastavení úrokových sazeb je konzistentní s prognózou. Česká ekonomika zůstává ekonomikou nízkoinflační a v horizontu měnové politiky nejsou patrné výrazné poptávkové inflační tlaky.
Bankovní rada se shodovala v tom, že za nejvýznamnější protiinflační riziko považuje vývoj v eurozóně. Jedná se o možné zpomalení ekonomického růstu eurozóny, které by se mohlo promítnout do snížení úrokových sazeb ECB. S určitými obavami se někteří členové bankovní rady vyjadřovali o domácím ekonomickém růstu, s poukazem na pravděpodobné zpomalení růstu investic. Dále bylo poznamenáno, že ekonomický růst v prvním čtvrtletí mohlo přibrzdit posílení kurzu z konce minulého a začátku letošního roku. Byla vyslovena hypotéza, že vstup do EU představoval pozitivní exogenní šok, který podpořil ekonomický růst a v současné době tento pozitivní efekt odeznívá.
Bankovní rada konstatovala, že z hlediska vnitřního vývoje představuje nejvýraznější riziko nejistota o fiskálním vývoji, a to v proinflačním směru. Na jedné straně jsou závazky České republiky a schválený plán Ministerstva financí a vlády, na druhé straně nedávné výroky představitelů vlády které jdou jiným směrem a připouští vyšší než plánované deficity. Predikovatelnost vlivu fiskální politiky na ekonomický vývoj je proto nesmírně obtížná.
Bankovní rada se věnovala i kurzovému vývoji. V diskuzi zaznělo, že oslabení kurzu v posledním období by se nemělo přeceňovat. Oslabení kurzu je svázáno spíše s vývojem v regionu než s vývojem v domácí ekonomice. V této souvislosti se členové bankovní rady shodli, že pominulo riziko pohybu kurzu jedním směrem a v současnosti je kurzová nejistota rozložena symetricky.
Diskutovalo se i o nastavení měnových podmínek v eurozóně a jejich vlivu na českou ekonomiku. Někteří členové bankovní rady vyjadřovali pochybnost o udržitelnosti negativního úrokového diferenciálu mezi domácími sazbami a sazbami v eurozóně. V této souvislosti bylo opět zdůrazněno, že vzhledem k nízké domácí inflaci jsou domácí sazby nastaveny správně.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %.