Čína zvažuje novou verzi plánu, který stojí za jejími technologickými úspěchy z posledních let. Nová verze dlouhodobé strategie měla nakopnout produkci pokročilých technologií. Čína si tak chce udržet své postavení světové výrobní jedničky a vzepřít se politice Donalda Trumpa.
Dlouhodobý plán „Made in China 2025“ byl poprvé představen v roce 2015 s cílem dostat Čínu na přední příčky v oblasti elektromobility, robotiky, leteckého promyslu a polovodičů do roku 2049. Nová verze se má soustředit zejména na stroje pro výrobu čipů a technologie s vysokou přidanou hodnotou.
Kromě dlouhodobého plánu, pracuje čínská vláda také na strategii příští pětiletky. Hlavním bodem je dle zdrojů snaha udržet stabilní podíl výroby na hrubém domácím produktu. To podle některých lidí ukazuje, že strategie USA změnit rozložení čínské ekonomiky ovoce neponese.
V rámci jednání o planu na příštích pět let došlo na otázku, zda má strategie obsahovat konkrétní číselný cíl pro podíl spotřeby na HDP. V současné době má vláda ke konkrétnímu číslu spíše odmítavý postoj. Úřady se totiž obávají, že jim chybí nástroje, které by spotřebu domácností dokázaly nakopnout.
Nicméně jednání o plánu na příští pětiletku mohou podobu strategie ještě zcela změnit. Finální návrh bude zveřejněn až v březnu roku 2026. Nová verze plánu „Made in China 2025“, ale může být zveřejněna v podstatě kdykoliv. Čínský úřad NDRC, který zodpovídá za vládní plánování, se k problematice nevyjádřil.
Iniciativa „Made in China“ se zaměřuje zejména na modernizaci výroby a dlouhodobé snižování závislosti na zahraničních technologiích. Naproti tomu univerzálnější pětileté plány řídí celkový rozvoj země.
Co v příštích letech očekávat?
Dlouhodobá strategie Číny je dle agentury Bloomberg z velké části úspěchem. Z třinácti technologií sledovaných analytiky se Čína stala jedničkou v pěti z nich a v sedmi dalších se špičce rychle přibližuje.
Poslední vývoj napovídá, že se Peking bude držet současné strategie kritizované ze strany Spojených států a Evropské unie pro vytváření obchodní nerovnováhy. Ta vedla k momentálně pozastavené celní bitvě, kterou na začátku dubna spustil Donald Trump.
Trumpova administrativa se snaží Čínu dotlačit k vyšší spotřebě a zároveň vymanit Spojené státy ze závislosti na čínské výrobě. Odpor Pekingu vůči politice USA reflektuje jeho vlastní obavy o národní bezpečnost a strach o odříznutí od nejmodernějších technologií.
Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta by mohly obě země na restrukturalizaci světového obchodního řádu spolupracovat. „My potřebujeme více vyrábět a oni (Čína) větší spotřebu, je tu šance společně obnovit rovnováhu,“ řekl Bessent v rozhovoru pro CNBC. Domácí spotřeba momentálně představuje zhruba 40 procent HDP Číny. Ve vyspělých zemích se podíl spotřeby pohybuje mezi 50 a 70 procenty.
Čínští představitelé hovořili o potřebě nakopnout spotřebu v kontextu vyhnutí se deflační spirále a snížení dopadů Trumpových cel. Na březnovém sjezdu strany čínský premiér Li Qiang řekl, že intenzivní zvyšování spotřeby je v letošním roce hlavním cílem. „Učiníme domácí poptávku hlavním motorem a kotvou ekonomického růstu,“ řekl premiér.
Nicméně od té doby vláda k nakopnutí spotřeby příliš kroků neprovedla. Momentálně vyčkává, zda budou vládní výdaje stačit k dosažení pětiprocentního růstu HDP v letošním roce. Zároveň čínská vláda stále vidí výrobu jako klíčového tvůrce pracovních míst a jádro národní bezpečnosti. Lednový průlom umělé inteligence Deep Seek je utvrdil v tom, že strategie směřování Číny je správná. „Musíme nadále posilovat výrobní sektor, dodržovat zásady soběstačnosti a sebezdokonalování a zvládnout klíčové technologie,“ řekl v květnu prezident Xi.
Výroba je s čtvrtinovým podílem na hrubém národním produktu páteří čínské ekonomiky. Druhým největším přispívatelem je sektor nemovitostí a výstavby. Na třetím místě je velkoobchodní a maloobchodní prodej. Finanční služby a zemědělství se dělí o čtvrté místo se sedmi procenty.
Zdroj: Bloomberg