Cena diamantů si sahá na nové dno, Čína omezuje pohyb expertů na umělou inteligenci. Chris Hughes jako spoluzakladatel tvrdí, že AI nemůže být regulována jen společnostmi v odvětví a poukazuje na podobnost se sociálními sítěmi. A Dan Niles z Niles Investment Management vysvětluje, proč by se podle něj trhům nelíbilo zpomalení investic a rozvoje AI.
Cena diamantů se propadá: CNBC poukazuje na propad ceny diamantů, konkrétní vývoj ukazuje následující obrázek. Vrcholu bylo dosaženo v březnu roku 2022, ale z hlediska cenového růstu diamanty věčné nejsou:
Příčinou popsaného vývoje jsou podle CNBC laboratorně vyráběné diamanty, které „ohrožují budoucnost po staletí existujícího odvětví“. Umělé diamanty mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti jako přírodní a mohou být vyráběny v neomezeném množství. Například na zásnubních prstenech jsou tak nyní podle odhadů používány asi ze 60 % umělé diamanty a tento trend výrazně ovlivňuje i společnosti jako . I uhlíková stopa umělých diamantů je výrazně nižší, podle CNBC přibližně o 90 %. Podle společnosti Rapaport by se ale nyní měly ceny stabilizovat.
Volání po AI brzdě: Dan Niles se již desítky let pohybuje v technologickém odvětví, patřil mezi jeho nejlepší analytiky a nyní spravuje aktiva ve společnosti Niles Investment Management. Nyní poskytl obsáhlý rozhovor pro Risk Reversal Media, jehož jádro přineseme v zítřejším Víkendáři. Zde bychom zmínili jeho úvahu o tom, proč někteří zástupci technologických firem hovoří o nutnosti zpomalení rozvoje této technologie. Podle Nilese mohou lidé ze společností Anthropic nebo OpenAI skutečně cítit obavy.
Tyto firmy ale také chtějí vstoupit na akciový trh a pomohlo by jim, pokud by jejich cash flow bylo vyšší díky nižším investicím. Otázkou je také téma „vládou regulovaného duopolu“, který by se podle Nilese oběma společnostem líbil. Niles má ovšem za to, že investoři by uvedené zpomalení tempa investic ve skutečnosti moc nevítali. Logika je podle experta stejná, jako kdyby omezením byly postoje politiků a veřejnosti k datovým centrům, nebo nedostatek elektrické energie. V principu jde o omezení investic, a tudíž růstového výhledu. Niles v této souvislosti zavzpomínal na konec devadesátých let. Tehdy byli investoři podle něj také citliví na to, když se snížil růstový výhled.
v následujícím grafu porovnává návratnost vybraných sektorů a skupin akcií. Nejlépe si od roku 2024 vedou akcie společností spojených s AI infrastrukturou. Tedy těch, které dodávají související hardware, energie, síťová zařízení a podobně. Za touto skupinou akcií stojí hyperscaleři, tedy společnosti, které provádí masivní investice do infrastruktury. Softwarové společnosti před několika měsíci výrazně zaostávaly s tím, jak rostla nejistota ohledně toho, nakolik životaschopné jsou jejich podnikatelské modely. Nyní ale tato skupina akcií dotahuje tu, u které by podle měl existovat největší potenciál pro zvyšování produktivity díky umělé inteligenci.
Čína omezuje pohyb AI expertů: Bloomberg informuje o tom, že Čína zpřísňuje omezení pro cestování předních odborníků na umělou inteligenci. Tato omezení se podle Bloombergu nyní týkají i členů rodin těchto lidí. I krátký výlet do zahraničí tak dnes vyžaduje schválení. Jde o krok, jehož cílem je zvýšit bezpečnost a podle Bloombergu odráží i tenze mezi touto zemí a Spojenými státy. „Celému odvětví to také dává jasně najevo míru, v jaké vláda hodlá zasahovat. V minulosti se tato omezení vztahovala jen na prominentní osoby z veřejného sektoru včetně vysokoškolských profesorů. V současnosti jde i o zaměstnance soukromého sektoru, a to ukazuje na změnu prostředí.“
K tomu Bloomberg dodal, že mladí experti se tedy momentálně budou v Číně rozhodovat, zda se vůbec budou věnovat předním technologiím. Budou totiž zvažovat možnost, že se i jich budou týkat podobná omezení. Nové technologické společnosti přitom často zakládají právě mladí podnikatelé, kteří chtějí cestovat do zahraničí. „Zejména, jestliže mají globální ambice.“ Takže kroky vlády by nakonec mohly být pro celé technologické odvětví brzdou.
AI musí být regulována zvenčí: Chris Hughes je spoluzakladatelem a působí na Brookings Institution. Na CNBC uvedl, že AI musí být regulována „někým jiným než Samem Altmanem“. Podle experta je totiž nutné, aby regulaci prováděl stát a nedá se spoléhat na to, že bude dostatečná, pokud by ji prováděly pouze technologické společnosti. Je to podle jeho názoru podobné, jako když vláda určuje pravidla a regulaci u automobilů, letadel a v řadě dalších oblastí. Otázkou ale stále je, jakou konkrétní firmu by regulace AI měla mít. Významný vliv má přitom její prudký rozvoj a podle experta by se mělo vycházet ze základních požadavků na bezpečnost.
Diskutovalo se o tom, zda vládní sektor disponuje odborníky, kteří by měli dostatečné znalosti na vytvoření vhodné regulace umělé inteligence. A Hughes také poukázal na případ sociálních sítí, kde podle něj došlo na straně regulace k určité paralýze. Problémy spojené se zachováním soukromí, zavádějícími informacemi a dalšími tématy jsou velké a „teprve nyní s tím začínají něco dělat soudy“. K takovému vývoji by podle experta nemělo u umělé inteligence dojít a je třeba postupovat preventivně, ne řešit problémy zpětně.