Pozítří opět usedne bankovní rada za kulatý stůl, na němž budou ležet výtisky 6. situační zprávy o hospodářském a měnovém vývoji. Bude v ní doporučení zvýšit úrokové sazby už nyní? Nebo počká vedení centrální banky na „velkou“ situační zprávu obsahující nové prognózy inflace a hospodářského růstu?
Od posledního jednání o úrokových sazbách přišla celá řada nových informací. Začněme inflací. Po zveřejnění dubnové i květnové inflace vydala ČNB komentář, podle něhož se spotřebitelské ceny zvýšily méně, než implikovala prognóza ČNB. Odchylka skutečné inflace a prognózy nemá pro nastavení úrokových sazeb téměř žádný smysl. Je ovšem důležitá pro případné přehodnocení inflačních prognóz na další období. Na první pohled by se mohlo zdát, že je potřeba prognózu inflace upravit směrem dolů. Jenže hádat v letošním roce inflaci měsíc po měsíci připomíná spíš ruletu. Důvodem jsou změny daní (spotřební daně, DPH) a se vstupem do EU také některých dovozních cel. Maximální dopady těchto změn není obtížné spočítat, jenže vzhledem k doprodeji starých zásob mohou být rozloženy do několika měsíců (viz spotřební daně u tabáku) a v některých případech se ani nemusí plně přenést do prodejních cen. S dopady změn daní a cel se ještě patrně budeme setkávat v následujících měsících. Nižší inflace v dubnu a květnu zřejmě nebude zásadním faktorem při rozhodování o úrokových sazbách.
Klíčovou úlohu hraje v prognóze poptávkových inflačních tlaků odhad mezery výstupu. V červnu jsme se dočkali údajů o hrubém domácím produktu v 1. čtvrtletí letošního roku. ČSÚ bohužel zveřejnil data podle metodiky ESA 95, na přepočet kompletní časové řady do této metodiky si ale ještě musíme počkat, tudíž nebylo možné inovovat výpočty mezery výstupu. Nicméně tempo růstu ekonomiky sice není závratné, ale mezera výstupu by se měla zvolna uzavírat. Důležitá je i struktura výdajů na HDP. Celkový HDP sice podle ČSÚ mírně zvolnil tempo růstu, ovšem kvůli prohloubení salda čistého exportu. Domácí poptávka se meziročně zvýšila o 4,7 %, na konci loňského roku vzrostla o 4,0 %. Smělý odhad hospodářského růstu z dílny ČNB, zveřejněný v dubnu, se možná nenaplní, pozvolné uzavírání mezery výstupu by přesto mělo vést k posunu od velmi uvolněných měnových podmínek k neutrálnímu působení.
O to se v dubnu a květnu do jisté míry postaral směnný kurz, když koruna posílila z 33 korun za euro až na 31,20 korun za euro. V souvislosti s tímto vývojem zazněly i z ČNB hlasy, že tento faktor může ovlivnit rozhodování o úrokových sazbách. Jenže přišly volby do Evropského parlamentu, jež se staly roznětkou hluboké vládní krize a tažení koruny se zastavilo. Koruna naopak oslabila a dnes se obchoduje těsně pod 32 korunami za euro. Směnný kurz měnové podmínky příliš nezpřísnil.
Zvážit všechny podmínky není zcela triviální úloha, a proto používáme odhad „měnového automatu“, tj. reakční funkce ČNB. Po dosazení všech relevantních proměnných, je výsledkem vysoká pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v červenci. V říjnu by měla udeřit ČNB ještě jednou a na konci roku by se měly krátkodobé úrokové sazby pohybovat o 50 bazických bodů výše. Kromě nás čeká „hike“ o 25 bodů v červenci dalších 10 z 25 „prognostických ústavů“, jak vyplývá z průzkumu agentury Reuters. Další čtyři váhají mezi červencem a srpnem. Na trhu není nikdo, kdo by počítal s tím, že ČNB svůj arzenál do konce roku nepoužije.
David Marek, Patria Online