Poslanecká sněmovna parlamentu schválila začátkem března zcela nový zákon o kolektivním investování, který nyní čeká schválení v Senátu. Zákon mimo jiné stanoví povinnost fondu kolektivního investování (dále jen “fond”) vypracovat a uveřejnit svůj statut a zjednodušený statut. Komise pro cenné papíry připravila návrh prováděcího předpisu (dále jen „vyhláška“), kterým se stanoví minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutu fondu. Návrh vyhlášky byl Komisí nedávno předložen k veřejné diskusi a je dostupný na webových stránkách Komise.
Cílem statutu fondu je poskytnout investorovi informace o způsobu jeho investování, jakož i další informace, jenž jsou pro něj nezbytné k přesnému a správnému posouzení investice, a také vysvětlit rizika s investováním spojená. Z tohoto hlediska musí statut obsahovat veškeré informace, na základě kterých bude běžný investor schopen náležitě a správně posoudit svou investici. Zákonodárce přitom ponechává na samotné investiční společnosti, resp. investičním fondu nabízejícím akcie nebo podílové listy veřejnosti, aby posoudil, zda minimum informací požadovaných vyhláškou je pro investory dostatečné. Neuvedení určitých podstatných informací bude považováno za porušení zákona. Připravovaná vyhláška, která po obsahové stránce přebírá své znění v plném rozsahu z příslušné směrnice ES, mimo jiné také explicitně definuje jednotné požadavky na zjednodušený statut fondu, jenž je stručným výtahem nejdůležitějších informací potřebných pro rozhodování investora z úplného statutu fondu.
Povinnými obsahovými náležitostmi statutu tak budou např. uvedení údaje o konsolidačním celku, ke kterému fond patří, spolu s uvedením možných záruk pro případy neschopnosti fondu hradit své splatné závazky. Dále, jak již bylo naznačeno výše, musí statut obsahovat podrobný popis jednotlivých rizik, s nimiž se může investor v souvislosti s jeho investicí setkat. Ze statutu by rovněž měla vyplynout základní charakteristika typického konečného investora (tedy např. zda je fond vhodný pro konzervativního investora či naopak pro zkušeného investora, který akceptuje i vyšší míru rizika). V neposlední řadě vyhláška nově zavádí povinnost fondu uvést ve statutu informace o odměně určené třetím osobám, kterým je na základě smlouvy svěřeno obhospodařování majetku fondu nebo jeho části, a také podrobné členění jednotlivých nákladů hrazených z majetku fondu a nákladů hrazených investorem. Součástí statutu má být i uvedení ukazatele celkových nákladů fondu kolektivního investování, tzv. total expense ratio za poslední účetní období, přičemž návrh vyhlášky stanoví způsob jeho výpočtu.
Vzhledem k tomu, že nový zákon o kolektivním investování zavádí možnost zakládání různých typů speciálních fondů, pro které bude platit odlišná zákonná úprava než pro standardní fondy, uvádí vyhláška také některé další minimální náležitosti statutů, které budou povinné pro statuty jednotlivých typů speciálních fondů.
Komise připraví na základě připomínek finální znění vyhlášky, která by měla nabýt účinnosti stejně jako zákon o kolektivním investování ke dni vstupu ČR do EU, tedy k 1. 5. 2004. Předpokladem samozřejmě je, že zákon o kolektivním investování úspěšně projde zbývající částí zákonodárného procesu. Pokud ano, budou mít investiční společnosti u stávajících podílových fondů přesně rok na to, aby jejich statuty uvedly do souladu s novým zákonem. Fondy kolektivního investování i investoři se tedy mohou připravovat na brzké změny v této oblasti.
Tatiana Mrvová
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal