Z letošního roku uplynulo teprve několik dní, ale diskuse o dalším reformování fiskální politiky nabírá na obrátkách. Pomalu se vynořují témata, jež by se měla stát předmětem druhé fáze reformy: daně, boj se stínovou ekonomikou, důchody a financování zdravotnictví. Na stoly ve Strakově akademii se po roce opět vrací také otázka deregulace nájemného.
V oblasti daní se hovoří o dvou významných změnách. První z nich je další přesun od přímého zdanění k nepřímému zdanění. Na straně daní z příjmu by se měly nižší daňové zátěže dočkat osobní příjmy, a to díky společnému zdanění manželů, ale především díky zavedení daňových kreditů, kterým vláda říká sleva na dani. O této modifikaci daňového systému jsme psali v článcích
Opomenutá možnost reformy českých daní - daňové kredity a
Sociální politika a britský „zázrak“ nízké nezaměstnanosti. Prostřednictvím tohoto doplňku daňového lze "modelovat" výši daňové zátěže a daňové demotivace k práci v jednotlivých příjmových skupinách. Nižší přímá daňová zátěž by měla být kompenzována vyššími příjmy z nepřímých daní. Zde se mluví o dalším zvyšování sazeb spotřebních daní, zavedení nových spotřebních daní (daň ze spotřeby elektřiny, zemního plynu a uhlí), viz článek
Nové spotřební daně … kolik nás to bude stát? Nově se v diskusi objevuje možnost zavedení druhé snížené sazby DPH. Ta by byla vyšší než současná pětiprocentní snížená sazba DPH a byly by do ní zřejmě přesunuty všechny položky z pětiprocentní sazby s výjimkou potravin. Na oplátku by se směrem dolů mohla pohnout základní 22procentní sazba DPH. Celkově by ovšem inkaso DPH mělo být vyšší, aby nahradilo nižší přímé zdanění.
Omezení podílu stínové ekonomiky je sice krásný cíl, ale cesta k němu není jednoduchá. Zavedení registračních pokladen a majetkových přiznání při pořizování majetku dražšího než 1,5 mil. Kč s rozsahem stínové ekonomiky nijak výrazně nepohne. Jak jsme psali v sérii článků o stínové ekonomice (
Stínová ekonomika I - jak se jí daří v ČR a v zahraničí,
Stínová ekonomika II - Příčiny? Daně!,
Stínová ekonomika III - další příčiny), patří mezi hlavní příčiny existence stínové ekonomiky daňová zátěž a nadměrná regulace. Jedním z cílů rozpočtové reformy je stabilizace daňové kvóty. Z této strany tedy stínové ekonomice nebezpečí nehrozí. Regulace ekonomické aktivity se také neplánuje. Trh nájemního bydlení a trh práce nadále brzdí neřešená otázka deregulace nájemného. Tento problém se sice vrací do pořadníku témat schůzek vlády, ale konstelace sil se nijak nezměnila a překonání patové situace je stále ve hvězdách. Počítat musíme také s tím, že se v stupem do EU bude náš ekonomický život svázán s řadou omezení na unijní úrovni. O tom, že nadměrná regulace v EU je jednou z příčin strukturálních potíží ekonomiky tohoto regionu, se hovoří již dlouho. Ani zde se tedy neblýská české stínové ekonomice na horší časy.
Příprava důchodového systému na výrazné demografické změny je v českých odborných kruzích tématem již mnoho let. Naléhavost tohoto problému již dolehla i do Strakovy akademie. Detailněji jsme se penzím a jejich budoucnosti věnovali v textech
Reforma důchodů: konečně s pravdou ven nebo
Z deníku fiktivního penzisty aneb důchody v roce 2030? V únoru 2001 přišel tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr s programem na podporu hospodářského růstu s pompézním jménem velký třesk. Pokud si některá z nezbytných reforem českého hospodářství zaslouží tento titul, potom je to právě reforma penzí. Nicméně vláda prozatím chodí kolem jádra problému jako kolem horké kaše a slovem reforma nazývá dílčí parametrické úpravy a modifikace prvního pilíře důchodového systému. Problém je ale v tom, že tahle kaše nebude chladnout, ale naopak bude stále žhavější. Ještě zoufaleji prozatím vypadá snaha o stabilizaci financování zdravotnictví.
Prozatím to vypadá tak, že by vláda mohla ve druhé fázi reformy prosadit zajímavé a užitečné změny v oblasti daní. Klíčové problémy - sociální dávky, důchody a zdravotnictví ovšem zůstávají stále přehlíženy. Dojde na ně řada ve třetí, čtvrté, … fázi reformy? Nebo počká košík těchto kyselých jablek na další vlády?
David Marek