Pokud 'flexibilitě trhu práce brání JEN nefungující trh nájemního bydlení blokovaný neřešenou deregulací nájemného', bylo by vhodné připojit (když ne podrobnější situační studii) alespoň statistický údaj o počtu domácností/nájemníků 'závisejících' na regulovaném nájemném, rozdílu jeho výše oproti potenciálnímu vyššímu neregulovanému nájemnému po jeho případném uvolnění a následném přirozeném poklesu v důsledku uvolnění trhu s byty a tím uvolnění jisté části bytového potenciálu pro tržní segment (v jehož existenci zastánci deregulace věří), který disponuje ekonomickou silou, schopnou pokrýt vyšší deregulované nájemné, na jehož prozatím neprokázanou existenci spoléhá výše zmíněné odůvodnění příčiny problému.
V jediné matici by tak bylo jistě možné poměrně přesně predikovat dopad potenciální deregulace, což by ale podle mého názoru mohlo zcela zpochybnit jakýkoli její ekonomický význam, který již nyní tkví jen ve zhodnocení investic do lukrativních nemovitostí v centrech větších měst, tedy investic učiněných povětšinou osobami z řad největších tunelářů let devadesátých, tedy nikým, kdy by kdy historicky měl s naší ekonomikou a nedejbože zaměstnaností dobré úmysly.
Místo opakování mnohokrát neprokázané teorie 'nutnosti deregulace' (nechci napsat nepravdy, neboť čísla a odhady dle mých informací nebyla nikdy zveřejněna) a vyvozování jejího vlivu na trh práce by bylo vhodné na místě tak seriózním, za které se portál Patria považuje, zveřejnit seriózní čísla.
Např. počty bytů s regulovaným nájemným na které by se deregulace vztahovala a jejich parametry, včetně velikostí a kategorií ve vztahu k momentální poptávce a tržní ceně takových nájemních bytů v lokalitách. Dále počet ekonomicky aktivních (i zbývajících) nájemníků v takových bytech, jejich poměrné zařazení do jednotlivých příjmových kategorií, stat. údaj o počtu potenciálně vysídlených a tím o uvolněných bytech a seriózní odhad, o kolik vyšší tržní nájemné bude možné za takto uvolněné byty utržit s ohledem na fakt, že jejich počet na trhu (dle slov zastánců deregulace) výrazně vzroste. Nezajímavá by nebyla ani majetková strukturu majitelů nemovitostí, v nichž se vyskytují takové byty, tj. informace do kterého sektoru hospodářství poputuje utržené zvýšené nájemné, potažmo jaké budou následně vzniklé soc. náklady státu za tuto deregulaci na jejích 'obětech' nejen z řad přesídlených důchodců a nízkopříjmových rodin, ale i daňová ztráta v příjmech státní kasy s ohledem na fakt, že prostředky takto vzniklé z nájemného, nespotřebovaného bezprostředně v neprohlédnutelných nákladech souvisejících s údržbou nemovitostí se obvykle propadají do rezervních účetních fondů za účelem 'přečištění'.
Článek je dobrý ale chybí mu jakékoli argumenty a podezřele jednoznačně shledává příčinu současného bídného stavu zaměstnanosti tam, kde tato ve skutečnosti vůbec být nemusí a to pouze na základě konstatování již dávno ohrané písničky sledující zájem velmi pochybného okruhu 'lobbystů za deregulaci' namísto hledání skutečné příčiny problému nezaměstnanosti a cest k jejímu odstranění.