Švýcarský institut IMD analyzoval konkurenční schopnost 49 zemí podle více než 300 dílčích kritérií a sestavil jejich žebříček. Česká republika si ve všech čtyřech základních kriteriích tento rok polepšila, což se nepodařilo žádné srovnávané zemi střední a východní Evropy (Maďarsko, Polsko, Estonsko, Slovensko, Slovinsko, Rusko). ČR se také ve srovnání umístila nejvýše z uvedených zemí (na 19. pozici) měříme-li konkurenceschopnost jen hospodářským výkonem ekonomiky, což je jeden ze základních faktorů.
V celkovém hodnocení ČR letos zaujímá 29. příčku v žebříčku 49 zemí celého světa, kterým tradičně vévodí USA, oproti minulému roku jsme si polepšili o 6 příček.. Měříme-li úroveň konkurenceschopnosti ve vztahu ke Spojeným státům, dosahuje ČR v tomto roce 55% úrovně konkurenceschopnosti USA, zatímco v roce minulém to bylo jen 47%. Za námi skončily v hodnocení z vyspělých zemí jen Itálie a překvapivě i Japonsko. Od roku 2000 relativní konkurenční schopnost ČR téměř raketově roste (graf
ZDE), zatímco Maďarsko mírně klesá a ostatní středoevropské země téměř stagnují. Čím je to podle IMD způsobeno?
Máme možnost se soustředit na 4 základní oblasti, kterými jsou: ekonomický výkon země (HDP, mezinárodní obchod, investice, nezaměstnanost, ceny), efektivita státu a vlády (veřejné finance, fiskální politika, legislativa, monetární politika, podmínky k podnikání, vzdělání), efektivita podniků (produktivita, trh práce, finanční trh, management, dopady globalizace) a úroveň infrastruktury (technologická, sociální, věda a výzkum, zdraví a životní prostředí, hodnotový systém).
Česká republika je nejúspěšnější v hodnocení ekonomického výkonu, který ve velké míře přispívá k pozitivnímu celkovému hodnocení ČR. Dynamika z hlediska tohoto kriteria však není závratná – polepšili jsme si pouze o jednu příčku (z 20. pozice minulý rok). Naopak vysokou dynamiku zaznamenal podnikový sektor, jehož hodnocení bylo relativně zvýšeno takovým způsobem, že ČR posunul na 31. příčku vs. tragická 43. pozice minulý rok. Úroveň infrastruktury je na tom v tomto roce relativně také lépe (27. vs. 32. příčka v roce 2001). V efektivnosti vlády a státu jsme si polepšili o 2 pozice (28. místo).
Analýzu konkurenceschopnosti však nelze přeceňovat. Za prvé, vstupní faktory a jejich váha nejsou přesně známé, za druhé, váha jednotlivých faktorů může být v jednotlivých zemích různá, za třetí, existují i jiné způsoby měření konkurenceschopnosti, za čtvrté, jde o relativní pohled, tzn. nemůžeme jednoduše hodnotit, zda se konkurenční schopnosti ČR absolutně zlepšují, zhoršují nebo zůstávají na nezměněné úrovni. Tento fakt je zřejmý zejména v hodnocení ekonomického výkonu, jestliže se totiž ekonomika USA (která tvoří srovnávací základnu) minulý rok potýkala s recesí, stačil většině ostatních zemí k stažení náskoku pouze mírný růst jejich HDP (ČR v roce 2002 na 60%ní úrovni USA vs. 39% minulý rok).
Radim Krejčí