Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Slovensko vs. ČR: dohnat a předehnat?

Slovensko vs. ČR: dohnat a předehnat?

4.11.2003 17:06
Autor: 

Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka poskytl serveru www.patria.cz exkluzivní rozhovor o české a slovenské ekonomice. Proč je průměrná mzda na Slovensku tak nízká a nezaměstnanost tak vysoká? Dojde ke stěhování firem z ČR do SR kvůli výhodnějšímu zdanění firemních zisků? Bude slovenská koruna k české v poměru 1:1? Na takové a podobné otázky naleznete v následujícím textu odpovědi předního českého ekonoma.

Patria Online: Můžete srovnat současný stav české a slovenské ekonomiky? Jaké jsou jejich největší slabiny?

Martin Kupka: Záleží na úhlu pohledu, pod nímž ekonomiky pozorujete. Porovnáváme-li Česko a Slovensko z perspektivy přesahující hranice bývalé federace, rozdíl mezi oběma zeměmi není dramatický a v budoucnu se pravděpodobně dále zmenší. Slovenská ekonomika zatím vykazuje nižší ekonomickou vyspělost než Česko, má však šanci v příštích letech díky relativně rychlejšímu růstu svůj deficit snížit. Největší objektivní slabinou obou ekonomik je jejich silná závislost na vývoji hospodářského cyklu především v EU. Další chronicky známou, naštěstí však odstranitelnou společnou slabinou jsou veřejné rozpočty. Ale abychom Česku a Slovensku nekřivdili: s obdobnými hospodářskými problémy se potýkají i další postkomunistické středoevropské země, Maďarsko a Polsko.

Patria Online: Jedním z největších problémů slovenské ekonomiky je nezaměstnanost. Proč se nezaměstnanost na Slovensku v průběhu transformace zvýšila výrazněji než v ČR? Klesne slovenská nezaměstnanost zpět pod deset procent?

Martin Kupka: Relativně vyšší slovenská nezaměstnanost je na jedné straně dílem nepříznivější struktury ekonomiky, s níž země vstupovala do transformace (koncentrovaný těžký průmysl, těžká zbrojní výroba…), na straně druhé výsledkem negativního mezinárodního PR, jehož se Slovensku dostalo především díky politickému stylu Vladimíra Mečiara (negativní dopad na objem přílivu přímých zahraničních investic). Opominout nelze ani vyšší přezaměstnanost ve slovenských podnicích a nedostatečně rozvinutou infrastrukturu v některých regionech. Tomu, že by slovenská míra nezaměstnanosti v dohledné době klesla pod deset procent, příliš nevěřím, na druhé straně si myslím, že zhruba desetiprocentní míra nezaměstnanosti může být nejen pro Slovensko, ale i pro Česko hodnotou, k níž budou tyto ekonomiky shora konvergovat.

Patria Online: Proč je průměrná mzda na Slovensku výrazně nižší než v okolních středoevropských státech?

Martin Kupka: V úvahu připadá trojí možné vysvětlení tohoto fenoménu: nízká mzda může být výsledkem nízké produktivity práce (podniky ani stát jednoduše nemají na to, aby zaměstnancům lépe platili), převisu nabídky práce nad poptávkou po práci, slabých odborů, eventuálně možnosti přivydělat si v šedé sféře ekonomiky. V jakém vzájemném poměru jsou uvedené faktory odpovědné za relativně nízké mzdy na Slovensku, si netroufám tvrdit.

Patria Online: Jaký očekáváte vývoj HDP v České republice a na Slovensku v následujících 10 letech? Můžete odhadnout úroveň HDP k průměru EU v případě obou ekonomik za 10 let?

Martin Kupka: Deset let je hrozně dlouhá doba… Takže to, co Vám nabídnu, je spíš tip než seriózní odhad. Předpokládejme, že Slovensko poroste v následující dekádě zhruba o jeden procentní bod rychleji než Česko, které zase v růstu o jeden procentní bod předstihne Unii. Potom je šance, že Bratislava se za deset let bude blížit 57 % průměrné vyspělosti EU, kdežto Česko 66 %. V roce 2002 činily odpovídající poměry 47 %, resp. 60 %, tzn. že podle uvedeného scénáře si můžeme v obou zemích o nějakém rychlém dohánění nechat jen zdát.

Patria Online: Jak Česká tak i Slovenská republika se nyní odhodlaly konsolidovat veřejné rozpočty. Jaké jsou společné a rozdílné znaky obou reforem a jak byste zhodnotil jejich „ne/radikálnost“?

Martin Kupka: Nebudu se pouštět do podrobného srovnávání jednotlivých kroků obou reformních strategií: bylo by to příliš dlouhé, nudné a jiní to již učinili přede mnou ne hůře, než by se podařilo mě. Dovolte mi zůstat v obecnější poloze. Prvním výrazným rozdílem mezi slovenskou a českou cestou je rozdíl v hladkosti procesu přípravy a schvalování reforem. Díky převaze pravicové vládní koalice v bratislavském parlamentu „prosvištěly“ zákonodárným tělesem vládní návrhy norem, jejichž schvalování by bylo v české dolní komoře v lepším případě velmi komplikované, v horším případě nemožné. Slovenským parlamentem přitom procházejí nejen zákony orientované na rychlé posílení příjmové stránky rozpočtu, ale i zákony orientované na nápravu deformovaného systému veřejných výdajů, včetně nepopulárních zásahů do systémů zdravotní a sociální péče. Stejně tak na Slovensku již vláda vypracovala koncept skutečné penzijní reformy, i když právě v tomto bodě se její rychlý postup vpřed poněkud zadrhl. Druhým výrazným rozdílem je tedy podstatně vyšší invence a ambicióznost slovenské fiskální reformy.
Jakkoliv nám může být slovenský reformní entusiasmus ve srovnání s domácí upachtěností sympatický, nelze pominout jedno jeho riziko. Jak se zachová obyvatelstvo, až na jeho záda dopadnou v relativně krátkém období všechna reformní opatření plnou silou? Ani na Slovensku není soudržnost vládní koalice neotřesitelná a případné masové protesty proti nesnesitelné tíži reforem by mohly vydláždit cestu k moci výrazně populističtější vládě. Zatímco u nás, pokud by se ministru Sobotkovi nakonec podařilo připravit a zázračně prosadit druhou etapu reformy veřejných financí… Ale přestaňme raději spekulovat.

Patria Online: Stárne slovenská populace stejně jako obyvatelstvo ČR? Je připravená reforma důchodového systému adekvátní vzhledem k demografickým projekcím?

Martin Kupka: Tak jako v celé vyspělé Evropě, i na Slovensku bijí demografové na poplach – populace postupně stárne a dnes převládající tzv. průběžný systém financování starobních důchodů je do budoucna neudržitelný. Dočasně lze problém financování starobních důchodů zmírnit tzv. parametrickými úpravami (např. prodloužením věku odchodu do důchodu, zkrácením tzv. započítávaných náhradních dob, atd.), zásadním systémovým řešením je však pouze posílení tzv. kapitálového pilíře penzijního systému, tzn. vlastního spoření si na důchod v produktivním věku. Původní návrh slovenské důchodové reformy byl pokusem o učebnicovou implementací dominantního kapitálového pilíře, dnes se uvažuje o tom, že průběžné platby, dobrovolné a povinné spoření na důchod budou přeci jen ve větší rovnováze. Stále však platí, že současný slovenský koncept důchodové reformy vzhledem k potřebě zachování stability penzijního sytému perspektivnější než jeho česká verze.

Patria Online: O nebezpečí radikálnějšího poklesu daně z příjmů právnických osob na Slovensku se již hodně mluvilo v rámci přípravy návrhu české verze reformy veřejných financí. Jaký bude podle Vaše názoru dopad vyšší daně z příjmů právnických osob v ČR? Dojde ke stěhování firem z ČR do SR kvůli výhodnějšímu zdanění firemních zisků?

Martin Kupka: Já bych se masového exodu českých firem na Slovensko až tak nebál. Podíváme-li se na to, kdo jsou hlavní plátci daně z příjmu v ČR, zvážíme-li, kolika dalším významným českým firmám by se vyplatilo zrušit výrobu doma a postavit nová produkční zařízení za řekou Moravou (přenést samotné sídlo bez produkce k využití nižší daňové sazby nestačí), přičteme-li zvýšené dopravní náklady „uprchlíků“, potíže při získávání odpovídající pracovní síly… A nezapomínejme ani na to, že výrazné snížení sazby DPPO je na Slovensku doprovázeno výrazným seškrtáním od základu daně odečitatelných položek, tzn. že rozdíl mezi efektivní mírou zdanění firem v ČR a na Slovensku nebude zdaleka tak velký, jak by se mohlo na první pohled zdát. Spíše než dezerce českých výrobců bych se obával toho, že vyšší daň z příjmu právnických osob může v některých případech zafungovat jako investiční brzda pro přímé zahraniční investory, rozhodující se mezi Českem a Slovenskem (ale eventuálně i Maďarskem a Polskem).

Patria Online: Jaká je míra zdanění fyzických osob v České republice a na Slovensku?

Martin Kupka: Na Slovensku zatím platí vyšší míra progrese než v ČR: rozpětí sazby DPFO činí 10 % - 38 %. Až vstoupí v platnost připravené daňové změny, bude sazba daně jednotná: 19 %.

Patria Online: Slovenská koruna vůči české koruně v posledním roce výrazně posílila. Bude tato tendence pokračovat? Bude se česká a slovenská měna měnit opět v kurzu 1:1?

Martin Kupka: Domnívám se, že v horizontu, řekněme, dalších tří let může slovenská koruna vůči české ještě získat. Nemyslím si však, že připadá v úvahu návrat k paritě 1:1, už proto ne, že tak rychlé posílení by bylo obrovskou zátěží pro slovenský zahraniční obchod.

Patria Online: Kdy se bude podle Vašeho názoru platit na Slovensku eurem? Budou ČR a SR vstupovat do eurozóny společně? Byl by vhodný koordinovaný postup vzhledem k těsným vazbám obou ekonomik?

Martin Kupka: Já si myslím, že vstup do eurozóny je trochu jinou záležitostí než vstup do Evropské unie. Vstup do Unie byl víceméně politickým gestem, symbolem definitivního zasypání hlubokých příkopů vyhloubených v době studené války. Připojení se k EMU je naproti tomu mnohem subtilnějším a ekonomicky rafinovanějším krokem. Vstupem do Unie jsme se vrátili zpět do rodiny, ale i v rodině si dáváme dobrý pozor na ty, kdo rádi dělají velké dluhy. Abych se ale vrátil k Vaší otázce. Nevím, zda ČR a SR vstoupí do EMU současně. Myslím si ale, že důležitější než shodné datum vstupu je, aby obě země vstoupily do EMU v dobré ekonomické kondici. Dnes to vypadá skoro tak, že Slovensko má šanci vstoupit do EMU v dobré kondici o rok či dva dříve. I kdyby k tomu došlo, nebyla by to pro Česko žádná tragédie.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz hlavnímu ekonomovi ČSOB Martinu Kupkovi za rozhovor.

Na adresu info@patria.cz nám můžete také zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.


Váš názor
  • Ať žije budování vzdušných zámků...
    4.11.2003 19:18

    #... pardon státem sponzorovaného "kapitálového pilíře" penzijního připojištění. #Někdo by se měl zamyslet nad tou drobností, kdo bude vyrábět, aby "ty podniky do nichž vložíte své prostředky" mohli, v době kdy bude populace "stará", nějaký zisk vytvořit... #Doporučuji se podívat někam, kde kapitálový pilíř existuje už delší dobu, například USA. Problémy firem jako GM, respektive všech významných velkých koncernů se "splácením" penzí jsou neméně velké, jako problémy našeho průběžného systému. #Růst cen akcií (měřený například růstem akceptovaného P/E, nebo akceptované míry dlouhodobých cizích zdrojů) krásně koreluje s růstem vložených prostředků. Jak to bude ve chvíli, kdy převáží divestice nad investicemi, tj. když ti staří budou peníze ze systému chtít čerpat? Nad tím, už se nikdo nezamýšlí. Nebo zamýšlí, ale raději o tom nemluví. #Život je jak ublbejch, každé století nový onanismus (pardon obscedentní představa o novém dokonalém všeřešícím uspořádání věcí), někdy i onanismy dva. #Přitom by stačilo tak málo. Staletími osvědčený systém existuje - spoléhat na vlastní, dobře vychované děti. Tam, kde to dělají, nemají se stárnutím populace problémy. Nevěříte, zajeďte si do Číny. #V kombinaci s nějakou skutečně sociální státní podporou s rovnoprávností jak v odvodech do systému, tak v příjmech z něj je to snad udržitelná varianta. #Ale škoda mluvit. Každý se žene za svým přeludem, líce rozpálené, nevidí, neslyší, dokud si nenafláká o zeď. Jsem zvědavý, zda tady ten příspěvek vydrží. #Ještě malé vysvétlení na závěr. "Skutečně sociální" znamená nechávající snaživé, ne zcela vlastní vinnou chudé ve skromných podmínkách žít. #"Rovnoprávností v odvodech" myslím například stejné odvody živnostníků i zaměstnanců ze stejného hrubého příjmu. #"Rovnoprávností v příjmech" myslím například udržování poměru mezi délkou penze a délkou života, rovnoprávnost pohlaví, snížení o částku získanou za loajálnost komunistům či jiným populistům - tj. například jako rozdíl mezi tržní cenou privatizovaného bytu a jeho nabývací cenou). #Když jsem ten článek psal, byl rozdělen na odstavce. Pokud ve výsledku nejsou, může za to systém patrie (pro jistotu jsem na začátek nového odstavce dal #)
    Kozina
    • At zije
      4.11.2003 20:10

      problem 'kapitaloveho pilire' v zahranici je v tom, ze nektere firmy valorizovaly naroky (treba) 7% rocne bez ohledu na inflaci nebo kap. zisky (ztraty), z cehoz se muze vyklubat stejne letadlo jako z naseho prubezneho systemu. Ja osobne jsem pro nejake minimum z prubezneho systemu + kapitalovy pilir (ale regulovany tedy treba minimalne 80% by mely tvorit obligace a pouze 20% akcie - nebo nejak podobne) a jako pojistku si dobre vychovat potomky ;-)
      Vasek
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data