Ministerstvo financí včera představilo první variantu návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Základním kamenem rozpočtu, ale i existence vlády, je dodržení předchozího slibu, že schodek nepřekročí 118 mld. Kč. Unionisté sice volají po dvouciferném deficitu, zmíněný schodek by ovšem patrně tolerovali. Na opačné straně jsou požadavky jednotlivých ministrů nad výchozí rámec stanovený ministerstvem financí. Poslední součet nadlimitních požadavků hovoří o 40 mld. Kč. Rozpočtový poker se ve vládě hraje každý rok, letošní blufování ovšem představuje mimořádně vysokou hru. Ministerstvo financí rozdávající karty a držící bank se pokusilo alespoň částečně zchladit horké hlavy hráčů a přihodilo do hry dalších 11,4 mld. Kč.
Ministerstvu financí nelze upřít informační otevřenost. Zdroje navýšení rozpočtových příjmů jsou jasně vyjmenovány. Prvním je zvýšení daňových příjmů díky aktualizaci makroekonomických prognóz, které by mělo do rozpočtu přinést nových 1,3 mld. Kč. Zde se dostáváme k prvnímu bodu hodnému pozornosti. Dubnová prognóza ministerstva financí předpokládala růst HDP v příštím roce o 3,0%, poslední verze z července počítá s růstem pouze o 2,8% a zvýšen nebyl odhad ani jediné položky domácí poptávky. To na vylepšení příliš nevypadá. Námitkou by mohlo být, že daňové příjmy závisí nikoli na reálných proměnných, ale nominálních hodnotách, kdyby ovšem nebyl snížen odhad deflátoru HDP (resp. jeho meziroční změny) z 3,1% na 2,7% a odhad průměrné míry inflace z 2,9% na 2,6%. Jedinou změnou, jež by ospravedlnila zlepšení rozpočtových plánů, je snížení prognózy průměrné míry nezaměstnanosti z 10,4% na 10,3%. Že by desetina procentního bodu u míry nezaměstnanosti přinesla vylepšení daňových příjmů o 1,3 mld. Kč, když zároveň byly zhoršeny ostatní odhady reálného vývoje české ekonomiky?
Podstatně závažnější je hra s mimořádnými jednorázovými příjmy. Ministr financí se dlouhou dobu dušoval, že rozpočty sestavené pod jeho vedením nebudou s těmito příjmy počítat. Radost z toho, že dříve obvyklé praktiky vylepšování skutečného stavu a vývoje státních financí, asi byla předčasná. V minulých rozpočtech se již podařilo utopit jednorázové příjmy z deblokace ruského dluhu, privatizace, prodeje majetku ministerstev a prodeje hlasovacích práv. Podle potřeby skákaly z roku na rok jako horký brambor také úhrady ztrát Konsolidační banky a její nástupkyně České konsolidační agentury. Například loni si vláda „kreativním účetnictvím“ vylepšila své hospodaření zhruba o 40 mld. Kč. Tato praxe se má bohužel příští rok opět oživit. Ve včerejší zprávě ministerstva financí se uvádí, že příjmy z deblokace vládních úvěrů by měly přinést 1,0 mld. Kč, příjmy ze splátek licencí UMTS 3,8 mld. Kč a příjmy od ČSOB z transakce IPB 4,7 mld. Kč. Cenou za dodatečné miliardy je ovšem porušení předchozích slibů, že mimořádné příjmy se ve státním rozpočtu objevovat nebudou. Ideály pod tlakem stále hladových ministerstev vzaly rychle za své a kouzla s rozpočtovými příjmy se opakují.
David Marek