Pracovníci firem v kancelářských pozicích (tzv. bílé límečky) se ve Spojených státech poměrně dlouho domnívali, že jejich pozice jsou imunní vůči ekonomickým motivům, které vedou k "exportu" pracovních míst v průmyslové sféře (v posledních 30-ti letech jich byly miliony). Jejich názory se s nejvyšší pravděpodobností v krátké budoucnosti změní.
Všechny pozice, které nevyžadují přítomnost na jednom konkrétním místě resp. takové, které mohou být prováděny "dálkově" čelí riziku, že budou přeneseny do oblastí s nižšími náklady na pracovní sílu - finanční analytici, telemarketing, účetní, administrativa, IT zajištění a další. Ani místa, která vyžadují rozsáhlé zkušenosti a vysokou míru formálního vzdělání (a potažmo nabízí relativně vysoké kompenzace) nejsou v bezpečí. Firmy jako IBM nebo Procter & Gamble již začaly přesouvat tisíce pracovních pozic do zahraničí a analytici očekávají, že miliony další budou následovat (přesně v okamžiku, kdy americká ekonomika potřebuje pokles nezaměstnanosti jako sůl). Podle firmy Forrester Research v příštích 15 letech odejde ze Spojených států cca 3.3 milionu kancelářských pozic, představujících USD 136 mld. ve vyplacených mzdách. To je zhruba 34násobný růst proti roku 2000, kdy se jednalo o USD 4 mld. Jenom firmy ze sektoru finančních služeb v dalších 5 letech odvedou 500,000 míst mimo Spojené státy, Deloitte Consulting plánuje v budoucnu převést více jak 2 mil. pracovníků do lokalit jako je Indie.
Zaměstnavatelé argumentují, že přenos některých pracovních pozic do oblastí s nižšími mzdovými náklady je činí podstatně kompetitivnější, nemluvě o tom, že tyto pozice nejsou pro mnoho Američanů zajímavé (např. již zmiňovaný telemarketing). Odborové organizace na druhé straně oponují, že tento trend je něco víc než jenom cesta ke snížení nákladů - povede podle jejich názoru k dalšímu zhoršování situace na trhu práce ve Spojených státech, pozdrží oživení ekonomiky a vytvoří dlouhodobý pocit nestability a nejistoty mezi "bílými límečky". Jsou jejich stesky a nářky oprávněné? Z pohledu následujících bodů asi ano :
* Platy a bonusy - americké firmy jsou si jisté, že budou schopny získat minimálně stejně kvalifikovanou a zkušenou pracovní sílu v zahraničí, v mnoha případech za zlomek ceny placené na trhu v USA. To je může vést ke snižování platů a bonusů na americké půdě. Již nyní je tato snaha patrná, hnaná především dramatickým růstem nákladů na zdravotní péči placenou zaměstnavateli.
* Ztráta pracovních míst na území Spojených států - evidentně platný argument. Zatímco nyní je počet pracovních míst přesouvaných do zahraničí poměrně malý, jeho ekonomická výhodnost je natolik nezpochybnitelná, že jakákoliv direktivní snaha tento trend zastavit je předem odsouzena k zániku. Mnoho firem je nyní schopno pracovat v podstatě non-stop díky přenosu aktivti mezi jednotlivými centry po světě. Výrobce průmyslového software Oracle má v Indii dvě vývojová centra a plánuje tam ke konci roku převést 4,000 pracovníků a je firma funguje v podstatě nepřetržitě.
Z pohledu odborů znamená tento trend strašáka, z pohledu samotných firem jde o jednu z mnoha cest, jak ekonomicky "přežít". Kdo nakonec vyhraje je jenom otázkou času - moje sázka je na firmy. O peníze se jedná vždy až v první řadě.
Petr Žabža