Výsledky velkých domácích bank za rok 2002 ukázaly, že se potýkaly s nepříznivým vývojem na poli úrokových sazeb a marží. To se promítlo i do slabého meziročního růstu (či dokonce poklesu) jejich čistých úrokových výnosů. Připomínáme, že úrokové výnosy Komerční banky poklesly o 4 procenta, u ČSOB prakticky stagnovaly a nejlépe dopadla Česká spořitelna, u které úrokové výnosy vzrostly meziročně o necelá 4 procenta. V tomto článku se snažíme popsat hlavní faktory, které ovlivnily loňské úrokové marže českého bankovního sektoru.
Úroková marže* 2001 2002
Komerční banka 3,6 % 3,3 %
ČSOB 2,24 % 2,12 %
Česká spořitelna 3,11 % 2,97 %
* dle metodiky jednotlivých bank
Čistou úrokovou marži banky (podíl čistých úrokových výnosů a průměrného objemu úročených aktiv) ovlivňuje jednak úrokové rozpětí (rozdíl mezi průměrnou sazbou, kterou banka inkasuje z určitého druhu aktiv a kterou platí za své cizí zdroje) a jednak strukturou jejích aktiv a pasiv. Níže uvedený graf ukazuje, že se bankám dařilo udržovat poměrně stabilní úrokové rozpětí u svých klientů okolo 4 % (rozdíl průměrných sazeb z klientských úvěrů a vkladů), a to přes razantně klesající tržní úrokové sazby. Podobný vývoj by šlo, podle nás, vypozorovat i u rozpětí vůči bankám či mezi sazbami z nakoupených a emitovaných cenných papírů, ačkoliv tato rozpětí byla výrazně užší či dokonce záporná.
Zdroj: ČNB, Patria Finance
Další graf poskytuje podrobnější náhled do historie vývoje úrokového rozpětí. Až do roku 2001 si průměrné úrokové sazby z úvěrů a depozit bank udržovaly obdobné tempo poklesu jako tržní úrokové sazby (představované sazbou 3M Pribor). Avšak od počátku roku 2002 se pokles tržních sazeb zrychlil v návaznosti na snižování klíčových sazeb centrální bankou, čemuž ale neodpovídal vývoj sazeb z úvěrů a depozit, které si zachovaly prakticky nezměněnou dynamiku.
Zdroj: ČNB, Patria Finance
Ani tento vývoj by nemusel nutně mít negativní vliv na úrokové marže bank, pokud by ale objem poskytnutých úvěrů přibližně odpovídal objemu klientských vkladů. Suboptimální struktura aktiv a pasiv bank ale vedla k tomu, že jsou úrokové výnosy bank relativně citlivé na změny tržních sazeb. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že objem poskytnutých úvěrů výrazně zaostává za objemem vkladů bank, ty pak musejí ukládat velkou část klientských depozit ve formě mezibankovních depozit či nízkorizikových cenných papírů (státní dluhopisy), jejichž výnosová míra velmi těsně sleduje vývoj tržních sazeb. Tomuto stavu samozřejmě přispěly i masivní prodeje nekvalitních úvěrů do státní agentury a následný opatrný postoj bank v úvěrování domácích subjektů. V okamžiku poklesu tržních sazeb tedy klesají celkové úrokové výnosy bank rychleji než klesají jejich úrokové náklady (za jinak stejných okolností), což nutně vede k poklesu jejich marží.
Zdroj: ČNB, Patria Finance
Do budoucna lze očekávat, že postupně rostoucí objem poskytnutých úvěrů českých bank a jejich podíl na celkových aktivech bude mít pozitivní vliv na jejich úrokové výnosy. Nelze ale předpokládat, že marže bank výrazně porostou, a to i přes očekávaný růst tržních sazeb ve střednědobém horizontu, neboť proti tomu faktoru bude působit rostoucí konkurence v bankovním sektoru, která zřejmě povede ke snižování rozpětí mezi úrokovými sazbami z klientských úvěrů a depozit.
Jan Hájek