komentář doplněn
Schodek obchodní bilance v březnu mírně převýšil náš odhad a dosáhl 9,2 mld. Kč. Zároveň ČSÚ revidoval únorové saldo z 4,3 mld. Kč na 2,9 mld. Kč. Vývoz se meziročně zvýšil o 1,5%, dovoz o 4,2%. Ve srovnání s loňským rokem se schodek v zahraničním obchodu se zbožím prohloubil o 3,2 mld. Kč. Příčiny jsou vcelku zřejmé: vysoké dovozní ceny minerálních paliv a nízká poptávka na západoevropských trzích, jež se projevila zejména v exportu silničních vozidel.
Nejdříve k ropě a zemnímu plynu. V průběhu března sice ceny ropy postupně klesaly, přesto v meziročním srovnání byl dubnový průměr cen ropy o téměř 26% vyšší. Plyn dokonce dosáhl meziročního zvýšení cen o 29%. Schodek v obchodu s těmito surovinami se tak ve srovnání s loňským březnem prohloubil o 2,6 mld. Kč na 7,3 mld. Kč.
Další významnou příčinou prohloubení vnější nerovnováhy v obchodu se zbožím je situace na západoevropských trzích, kam směřuje zhruba 70% českého vývozu. Zejména německá ekonomika je největším trápením českých exportérů. Růst vývozu do Německa se po dvou slibných měsících v březnu opět snížil na 1%. Meziroční zvýšení vývozu do celé EU je pouze o jeden procentní bod vyšší. Na slabou poptávku v zahraničí doplácí řada odvětví. Z hlediska celkového objemu vývozu je významný zejména propad vývozu silničních vozidel o 7,5%. Na opačné straně bilance naopak došlo k růstu dovozu automobilů o 10,9%.
Díky zvýšení cen ropy a zemního plynu, ale také zásluhou oslabování nominálního efektivního kurzu koruny v posledních měsících, dochází postupně k oslabování příznivého dopadu zlepšení směnných relací na obchodní bilanci. K oslabování nominálního efektivního kurzu přispělo zejména oslabení koruny vůči euru, ale také oslabení vůči slovenské koruně a maďarskému forintu. Podle našeho odhadu se v březnu příznivý vliv meziročního zlepšení směnných relací pohyboval kolem 0,7 mld. Kč. Jinými slovy nebýt cenových změn v zahraničním obchodu za posledních dvanáct měsíců, nečinilo by březnové saldo 9,2 mld. Kč, ale 9,9 mld. Kč.
Nyní již máme k dispozici údaje o zahraničním obchodu za celé 1. čtvrtletí, a můžeme se tak pokusit předběžně odhadnout dopad na hrubý domácí produkt. Odhady bohužel nejsou příliš příznivé. V průběhu celého loňského roku se příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP postupně snižoval ze 2 procentních bodů na začátku roku k -0,3 procentního bodu v posledním čtvrtletí. Negativní trend pokračuje i v letošním roce, v 1. čtvrtletí by měl negativní příspěvek k růstu HDP dosáhnout zhruba dvou procentních bodů. Současná stagnace v eurozóně nemůže zůstat bez odezvy.
David Marek