V sérii článků se chceme věnovat rakouské Erste Bank, která se již půl roku obchoduje na pražské burze. Banka je specifická tím, že své aktivity má rozprostřeny na několika klíčových trzích v Evropě. V tomto článku se chceme věnovat jejímu domácímu trhu tj. rakouskému bankovnímu sektoru.
Rakouské bankovnictví je zcela dospělým až statickým trhem, na kterém dosahují banky velmi nízké ziskovosti (průměrná návratnost vlastního kapitálu dosáhla v roce 2001 pouze 11 %), a to jak ve srovnání s našimi měřítky, tak se standardem v západní Evropě. Charakteristické jsou také vysoké náklady bank a nízká míra růstu jejich zisků. Především intenzivní konkurence a limitované úsilí bank o zvyšování ziskovosti (některé rakouské banky byly donedávna v rukou státu nebo municipalit, některé profitovaly z jejich garancí) stlačily v minulosti úrokové marže velmi nízko.
O rozvinutosti trhu můžeme usuzovat z poměru bankovních aktiv (588 mld. EUR) k ročnímu HDP Rakouska, který byl v roce 2001 přibližně trojnásobný. Je to mírně pod běžnou úrovní v nejrozvinutějších státech (v Německu to je 3,3-násobek, ve Velké Británii 3,4-násobek), ale mnohonásobně více než je běžné v teritoriu střední a východní Evropy (např. 1,3-násobek v ČR).
Jak již bylo řečeno, rakouský trh je typický svými nízkými maržemi ve srovnání s evropským standardem. U největších bankovních skupin dosahuje čistá úroková marže cca 1,5-1,7% z objemu úročených aktiv (připomínáme, že na českém trhu je to okolo či mírně pod 3 %). To je dáno silnými konkurenčními tlaky, ale také nejednoznačnými prioritami rakouských bank. Vedle vlastní ziskovosti měl bankovní sektor zajistit co nejpřístupnější zdroj financování pro občany a poskytovat jim také výhodnou formu uložení úspor. Po dílčích strukturálních změnách v sektoru (především po privatizaci některých bank), ke kterým bylo Rakousko „dotlačeno“ po svém vstupu do EU v roce 1995, se situace mírně zlepšila. Kvůli silnému tradicionalismu a konkurenci ale neočekáváme, že by se marže v dohledné budoucnosti zlepšily.
Nákladová efektivnost rakouských bank zůstává relativně nízká, což je dáno rozsáhlými sítěmi poboček hlavních bankovních skupin, které tak vyžadují vyšší zaměstnanost ve srovnání s konkurenčními bankami v Evropě. Podíl provozních nákladů a výnosů se tak pohybovalo v roce 2001 v rozmezní 67-69%. Srovnání s jinými evropskými státy naleznete v následující tabulce:
Jan Hájek