Následuje úplné znění záznamu
V předložené 2. situační zprávě o hospodářském a měnovém vývoji se uvádí, že skutečný cenový vývoj v poslední době byl oproti prognóze ČNB pomalejší. Bylo konstatováno, že dosažená hodnota meziročního růstu spotřebitelských cen je v ČR historicky nejnižší. Informace o pravděpodobném vývoji regulovaných cen, nepřímých daní a aktuální vývoj kurzu koruny k euru však signalizují tendenci k mírnému budoucímu urychlení růstu cen oproti lednové prognóze. Inflační důsledky rostoucích cen ropy, které se tč. pohybují o 10-15 % nad dřívějším očekáváním, jsou zčásti korigovány oslabením dolaru. Poslední údaje z oblasti trhu práce, nabídky, poptávky, vnější rovnováhy a veřejných financí jsou v zásadě v souladu s předpoklady prognózy. Výhled na oživení zahraniční poptávky se však opětovně posunuje na pozdější období.
Kromě hodnocení aktuálního vývoje se situační zpráva věnovala hospodářským výsledkům za celý rok 2002. Meziroční růst peněžní zásoby (M2) v závěru roku dále zpomalil a ke konci prosince činil 3,2 %. Jedinou viditelně rostoucí položkou byly úvěry domácnostem, které se meziročně zvýšily o 40 mld. Kč. Úroveň úrokových sazeb ovlivnila vývoj struktury vkladů: v sektoru domácností se termínované vklady snížily o 29 mld. Kč, naproti tomu ve stavebních spořitelnách vzrostly o 47 mld. Kč. Korunové vklady na viděnou a hotovosti (agregát M1) se za rok zvýšily o 18,6 %. Vklady v cizích měnách mírně klesly.
Výsledky za rok 2002 potvrdily adaptabilitu nabídkové strany ekonomiky v obtížných podmínkách (slabá zahraniční poptávka, silný kurz koruny, povodně). To se týká především průmyslu s vykázaným meziročním růstem produkce o 4,8 %. Dynamika spotřeby domácností se zpomalila na 2,7 %, a to přes nárůst spotřebních úvěrů. Maloobchodní tržby byly zřejmě také negativně ovlivněny úbytkem zahraničních návštěvníků. Jedním z nejpříznivějších výsledků za rok 2002 bylo významné snížení schodku obchodní bilance – ze 117 mld. Kč v roce 2001 na 74,5 mld Kč. Deficit veřejných rozpočtů na úrovni cca 5 % z HDP (upravený o operace, kterými došlo k užití zdrojů, jež nebyly vytvořeny ekonomikou v daném období – např. o výnosy z privatizace) a jeho pravděpodobný další vývoj stále představuje vážný problém české ekonomiky.
V navazující rozpravě se členové bankovní rady shodovali v tom, že současná situace nepřináší žádnou zásadní novou informaci, na kterou by bylo třeba reagovat změnou úrokových sazeb. Rizika, která jsou relevantní pro měnově politické rozhodování, jsou rozložena symetricky. Jako poměrně příznivou hodnotila bankovní rada průběžnou informaci o stavu mzdových vyjednávání v podnikatelském sektoru ekonomiky.
Současná záporná hodnota meziročního indexu spotřebitelských cen je převážně ovlivněna exogenními faktory, které měnová politika nemůže přímo ovlivnit: zejména dovozní ceny a administrativní cenová opatření. Nejvýznamnějším z nich bylo odložení úprav regulovaných cen. Z tohoto důvodu je momentální jednorázový výkyv inflace přirozený a neodráží se ani v poklesu inflačních očekávání zjišťovaných šetřeními ČNB. Přesto je nutno konstatovat, že volatilita inflace vyvolávaná souběžným působením exogenních faktorů je velká, a neodráží vývoj měnových podmínek. Současný souběh protiinflačních šoků může být opět vystřídán souběhem faktorů opačného charakteru.
Bankovní rada rovněž diskutovala otázky vztahu vývoje úrokových sazeb v ČR k rozhodování Evropské centrální banky. Bylo připomínáno, že měnová rozhodnutí České národní banky byla flexibilnější, a že proto časově předcházela opatřením ECB. Lze se také domnívat, že zahraniční subjekty mají předpoklad snížení sazeb ECB již zahrnut v úrovni úrokových sazeb na dlouhém konci výnosové křivky. Při této příležitosti bylo konstatováno, že prolomení bariéry sazeb ECB ovlivnilo pohyb portfoliového kapitálu, zvýšilo účinnost devizových intervencí a pomohlo významně oživit spotřebitelské úvěry.
Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2,5 %.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek