komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v lednu zvýšily o 0,6%, a vzhledem k tomu, že loni v lednu činil meziměsíční přírůstek 1,5%, sklouzla meziroční změna spotřebitelských cen z prosincových 0,6% na -0,4%. ČR se tak poprvé ve své novodobé historii dočkala obratu inflace v deflaci.
Na rozdíl od loňského roku se do lednové statistiky spotřebitelských cen promítly změny regulovaných cen jen nepatrně. Jejich příspěvek k meziměsíční změně CPI činil pouze 0,026 procentního bodu (loni v lednu (0,744 p.b.). I letos se sice řada regulovaných cen pohnula směrem vzhůru, jedna zásadní komodita s regulovanou cenou ovšem zlevnila - elektrická energie.. Zatímco loni v lednu elektřina v průměru podražila o 9,4%, letos zlevnila o 4,7%.
Podle očekávání se do celkové cenové hladiny významně promítlo zdražení potravin. Sezónnímu zvýšení cen se ani letos neubránily ovoce (+7,6%), zelenina (+5,4%) a brambory (+8,0%). Díky těmto komoditám se ceny potravin jako celku zvýšily o 1,0% (loni v lednu o 1,9%).
Sezónním výchylkám neunikly ani ceny rekreačních zájezdů, díky jejichž zdražení se ceny ve skupině rekrace a kultura v lednu zvýšily o 1,2%. Naopak ceny oděvů a obuvi „podlehly“ sezónním výprodejům a klesly o 1,5%. V ČR se postupně ustavuje podobný cyklus a rozsah sezónních změn oděvů jako v západoevropských zemích a tak můžeme čekat další snížení cen odívání v únoru.
Po tříměsíční periodě klesajících cen pohonných hmot se v lednu dostavil obrat a ceny poskočily vzhůru o 1,6% v souvislosti s výrazným zvýšením cen ropy na světových trzích. Severomořský Brent se v lednu v průměru prodával za 31,27 USD/barel, zatímco v listopadu se jeho cena pohybovala na úrovni 24,30 USD/barel. Výraznějšímu zdražení benzínu a nafty v ČR zabránil jen pokles šarží výrobců a distributorů pohonných hmot.
V lednu se do cenových indexů obvykle promítá i efekt „změny jídelníčku“, tj. změny ceníků k začátku nového roku. Nejvýrazněji se tento efekt projevuje ve skupině ostatní zboží a služby, kam spadají zejména služby osobního charakteru, kosmetika, drogérie, pojištění, finanční služby, poplatky apod. Výčet prvků této části spotřebního koše objasňuje, proč právě zde dochází k výrazným cenovým pohybům. Letos v lednu se zvýšily poplatky účtované bankami, pojištění motorových vozidel a srpnové povodně přispěly ke zvýšení pojistného u pojištění domácností.
Česká ekonomika patrně setrvá několik měsíců v deflačním pásmu, z něhož by jí měly vytáhnout až připravované změny spotřebních daní (tabák, alkohol). Pokud se nebude opakovat apreciační tažení kurzu koruny, měla by se inflace v průběhu roku zotavit a v závěru roku vrátit na spodní hranici cílového koridoru ČNB. Vzestupu cen by mělo pomoci také zaokrouhlování cen spojené se stažením desetníků a dvacetníků. Nevyřešenou otázkou v inflačních projekcích zůstává vývoj regulovaného nájemného. Prozatím očekáváme, že na konci roku bude inflace činit 2,8%. Průměrná inflace v letošním roce by měla klesnout na 1,3% z loňských 1,8%.
David Marek, Patria Online