komentář doplněn
Evropská komise (EK) dnes schválila a vydala každoroční hodnocení zemí kandidujících na členství v EU. Patrně nejdůležitější informací letošní zprávy je potvrzení termínu, se kterým se počítá pro vstup těchto zemí do EU: 2004. EK dále potvrdila, že počítá se strategií velkého třesku, tj. přijetím deseti zemí v jednom okamžiku, i když se původně mluvilo dvou skupinách kandidátů. Stranou by prozatím měly zůstat pouze Bulharsko, Rumunsko a Turecko.
Česká republika si odnáší o trochu příznivější hodnocení ve srovnání s předchozím rokem. Kritika však také neschází. ČR je hodnocena jako fungující tržní ekonomika, která by měla být schopna obstát v konkurenčním prostředí společného trhu v rámci EU, pokud bude pokračovat v současných reformách. Hodnocení se tedy neodchýlilo od obvyklé praxe a představuje pouze variaci na standardní klauzuli. Důležitější je soustředit se na kritické body zprávy EK. V ekonomické oblasti stojí na prvním místě kritika veřejných financí, konkrétně rostoucí mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje. Podle EK je nezbytná reforma sociálních výdajů zahrnující změny penzijního systému a systému zdravotní péče. Nic nového pod sluncem. Poprvé si kritika rozpočtové politika našla místo ve zprávě EK v roce 2000. Zpráva EK tehdy obsahovala odstavec s názvem "fiskální reforma je politickou prioritou". Loni se EK vyjádřila následovně: "Pouze důkladná reforma celého systému sociálního zabezpečení může zajistit jeho udržitelnost." Je tedy patrné, že EK postupně zpřesňuje adresnost své kritiky. Přesto jí to patrně nebude nic platné. Dosavadní informace o záměrech vlády v tomto volebním období nedávají naději na zlepšení situace v oblasti veřejných rozpočtů. Jiné mezinárodní instituce, Mezinárodní měnový fond a Světová banka zveřejnily detailnější analýzy krize českých veřejných financí, a apelovaly silněji pro jejich nápravu, a přesto se situace nadále zhoršuje.
Evropská komise dále doporučuje rozhodnější postup při prodeji pohledávek Českou konsolidační agenturou, čímž v podstatě pouze zopakovala svou loňskou výtku. Tento nedostatek by mohl být brzo odstraněn. Do konce října by měl být dokončen prodej druhého balíku nekvalitních aktiv. Záměrem České konsolidační agentury je ještě do konce roku odstartovat prodej dalšího, již třetího balíku.
Další výtkou zůstává nedostatečná harmonizace v oblasti spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. I zde se však situace může poměrně rychle změnit. Nebýt snahy protlačit daňové změny v jednom balíčku, mohlo se vládě povést některé změny realizovat a v hodnotící zprávě by se zmíněná kritika nemusela objevit. Je pravděpodobné, že v této oblasti se vláda pokusí v krátké době zapracovat, ovšem z jiných důvodů, než je kritika EK.
Je zajímavé, že se letos neopakuje vloni zmíněná kritika transparence systému veřejných financí, kdy Evropské komisi vadilo vyvedení Státního fondu rozvoje bydlení a Státního fondu dopravní infrastruktury mimo státní rozpočet. Vláda přitom stále častěji využívá "nestandardních" metod typu převodu prostředků z FNM do státního rozpočtu a zařazení jiných mimořádných příjmů do rozpočtu či odložení úhrady ztrát ČKA do budoucnosti.
Zpráva EK je stejně jako loni opatrná a spíše než přesnou kritiku obsahuje diplomatické formulace. Rozšíření EU bude především politickou záležitostí. Ekonomické podmínky, jež jsou součástí kodaňských kritériím jsou dostatečně "pružné", aby je bylo možné označit za splněná. Představa ČR v roce 2004, coby členské země EU s nejhorší rozpočtovou disciplínou, je velmi reálná.
David Marek