Leden je měsícem, kdy index spotřebitelských cen vstřebává nejvíce významných cenových pohybů. Proto je také měsícem, kdy se inflace odhaduje nejobtížněji. A jak to bylo letos v lednu? Nejvýznamnějším příspěvkem k inflaci byly stejně jako v minulých letech změny regulovaných a věcně usměrňovaných cen, na inflačních číslech se dále podepsalo novoroční přeceňování zboží (někdy směrem nahoru, někdy však také směrem dolů), zdražení potravin a sezónní zvýšení cen rekreačních pobytů. Očekáváme, že se index spotřebitelských cen meziměsíčně zvýšil o 1,4%, což by mělo snížit jeho meziroční změnu z prosincových 4,1% na 3,6%.
Nejdříve k nejdůležitějšímu lednovému inflačnímu faktoru. Tím je bezesporu změna regulovaných a věcně usměrňovaných cen. Zvýšeny byly ceny elektřiny, plynu, tepla, vodného, stočného a některých dalších položek spotřebního koše. Je zřejmé, že se deregulace dotkly zejména položek zařazených ve spotřebním koši do skupiny bydlení. Celkový dopad na index spotřebitelských cen odhadujeme na 0,8%. Vzhledem k tomu, že loni činil dopad deregulací na CPI 1,4%, umožňuje letošní nižší rozsah deregulací výrazné snížení meziroční změny indexu spotřebitelských cen.
Zbylých 0,6% by měla obstarat čistá inflace (odhad Patrie: 0,8% meziměsíčně), kde nejzásadnějším způsobem cenový vývoj ovlivnily potraviny. Odhadujeme zvýšení cen potravin v intervalu 1,5-2,0%, což znamená zvýšení celkové hodnoty CPI o 0,3-0,4%. V zimních měsících hýbe cenami potravin především zelenina. Brambory v průběhu ledna podražily o více než 30% a dvoucifernou změnu cen můžeme vidět také u mrkve a rajčat. Tento cenový šok částečně tlumily klesající ceny vepřového, drůbeže a pečiva.
V lednu dozníval sestupný trend cen pohonných hmot. Natural zlevnil o necelá 4%, nafta zhruba o 4,5%. To by mělo stlačit celkovou změnu CPI o 0,1%. Sestup cen pohonných hmot je důsledkem předchozího poklesu cen ropy a ropných produktů na světových trzích a zhodnocením koruny vůči dolaru. Leden by však měl být posledním měsícem tohoto trendu. V dalších měsících můžeme očekávat mírné zvýšení cen benzínu a nafty případně jejich stabilizaci.
Inflací v lednu hýbe pravidelně sezónní zdražení zimních rekreačních pobytů a sezónní výprodeje oděvů. Nelze opomenout ani "přeceňovací novoroční efekt", který je dobře zřetelný ve skupině ostatního zboží a služeb.
Díky nižším deregulacím by měla meziroční inflace výrazně klesnout a dostat se pod střed cílového inflačního koridoru. ČNB tedy pravděpodobně zahájí období s novým inflačním cílem příznivě. Navíc loňské vysoké ceny pohonných hmot umožní inflaci v následujících měsících dále rychle klesat, až do července. ČNB samozřejmě potřebuje aktuální inflační data, pro ní je však důležité, jak se tato čísla promítnou do její prognózy inflace. Měnová politika vychází ze současnosti, ale díky časovým zpožděním v působení měnové politiky na ekonomiku musí žít v budoucnosti. ČNB jistě zahrnula svůj odhad lednové inflace do posledního rozhodování o úrokových sazbách, takže pokud se potvrdí její odhad (ten bohužel není zveřejňován), není důvodu měnit úrokové sazby.
David Marek