Francouzská vláda očekává stagnaci třetí největší evropské ekonomiky v posledním čtvrtletí 2001 a v prvním kvartále roku 2002 (předpokládaná mezičtvrtletní tempa růstu HDP jsou 0,0 % resp. +0,1 %). Dosavadní vládní predikce růstu HDP pro 2001Q4 hovořila o +0,5 %. Francie spolu s Velkou Británií ve 3. čtvrtletí t.r. dosáhla nejsilnějšího růstu mezi zeměmi G7, nyní je však zřejmé, že významný podíl vývozu na HDP (26 %) spolu se synchronním hospodářským poklesem v USA, Japonsku a Německu ochromí hospodářský výkon i v zemi galského kohouta.
Mnozí francouzští spotřebitelé začínají po čtyřech měsících permanentně rostoucí nezaměstnanosti pochybovat o světlé hospodářské budoucnosti, což je při 54% podílu spotřeby domácností na agregátní poptávce nepřehlédnutelným varovným signálem. Vedle ekonomických analytiků je tento fakt jistě nepotěší ani současnou vládní garnituru, kráčející v hospodářsky obtížné době vstříc parlamentním volbám a v případě premiéra Jospina navíc zřejmě i souboji s Jacquesem Chiracem o funkci prezidenta.
Dobrou zprávou pro spotřebitele je předpověď dalšího poklesu inflace do poloviny příštího roku až na 1,1 % meziročně. Nižší inflace zvýší ceteris paribus kupní sílu obyvatel a spolu se snížením daní by měla povzbudit spotřebu domácností. Na druhé straně má ovšem ve stejné době stoupnout míra francouzské nezaměstnanosti až na 9,3 % (8,9 % v červnu 2001) a především díky tomu by měla celková spotřeba francouzských domácností zůstat na srovnatelné úrovni jako letos.
Francouzská exekutiva předpokládá, že k urychlení růstu ekonomiky na +0,4 % dojde až ve 2. kvartále 2002, především díky oživení v zemích největších obchodních partnerů Francie, Spojených státech a Německu. Japonsko se podle Paříže začne hospodářsky zvedat až o čtvrtletí později.
(Martin Kupka)