Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Jak je na tom hospodářský růst v ČR ve srovnání s okolními zeměmi aneb kdy dostihneme EU

11.12.2001 16:00
Autor: 

Dnes zveřejněné údaje o hrubém domácím produktu nám umožňují pokusit se o srovnání vývoje české ekonomiky s ostatními zeměmi středoevropského regionu a zhodnotit úspěšnost naší snahy při snižování rozdílu ve výkonnosti české ekonomiky a EU. K dispozici máme údaje o HDP za 3. čtvrtletí v ČR, EU a Maďarsku. U Slovenska a Polska jsou k dispozici pouze údaje ze 2. čtvrtletí.

Připomeňme si, že HDP se v ČR ve 3. čtvrtletí zvýšil meziročně o 3,2%, když kladně k růstu přispěla spotřeba domácností a investice, zatímco směrem dolů působilo zhoršení čistého vývozu. Pro toho, kdo se nechce "prokousávat" detailnější analýzou jednotlivých zemí, uveďme výsledné zhodnocení: V rámci zemí středoevropského regionu se ČR svou aktuální ekonomickou výkonností řadí na přední příčky. O něco rychleji by měla růst pouze maďarská ekonomika. Díky zpomalení růstu v EU se také daří opět snižovat rozdíl ve výkonnosti české ekonomiky a průměrné úrovně HDP na hlavu v EU.

Maďarská ekonomika se ve stejném období podle předběžných informací maďarského statistického úřadu zvýšil o 3,7%, když ještě ve druhém čtvrtletí rostla maďarská ekonomika tempem 4,0%. Příčinou mírného zpomalení je nižší růst investiční poptávky. Investice v maďarské ekonomice ve třetím čtvrtletí klesly o 0,2% v porovnání s druhým čtvrtletím. Meziroční dynamika investic se však stále drží nad čtyřmi procenty. Charakteristiky maďarské ekonomiky jsou patrně nejvíce podobné rysům českého hospodářství. Zatímco domácí poptávka podporuje hospodářský růst, rizikem je výraznější a delší ochlazení hospodářského růstu v EU. Maďarsko je velmi závislé na vývozu do EU podobně jako ČR. Ovšem stejně jako v případě ČR jsou úzce provázány vývozní a dovozní statistiky. S poklesem tempa růstu vývozu dochází k poklesu tempa růstu dovozu. Pro letošní rok tamní ekonomové předpokládají zvýšení HDP o 4,0%.

Jiný případ představuje Polsko. Hrubý domácí produkt se v Polsku ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil pouze o 0,9%. Ještě v prvním čtvrtletí se polský HDP zvýšil o 2,3%. Tamní ekonomika je výrazně zasažena poklesem domácí poptávky, především její investiční složky. Zatímco růst spotřeby domácností se drží mezi jedním a dvěma procenty (ve 2. čtvrtletí 1,7%), hrubá tvorba fixního kapitálu se prudce snížila (ve 2. čtvrtletí o 8,4%). Tento vývoj je důsledkem nesouladu mezi fiskální měnovou politikou. Zatímco fiskální politika byla nadměrně uvolněná a dovedla Polsko k rozsáhlým rozpočtovým deficitům, centrální banka držela po dlouhou dobu vysoké úrokové sazby, které mnoha firmám znemožnily uskutečnit plánované investiční záměry. Polská ekonomika je podstatně uzavřenější než české či maďarské hospodářství, takže negativní hospodářský vývoj v EU by měl polskou ekonomiku zasáhnout méně. Vnitřní problémy polské ekonomiky jsou však poměrně závažné a je pravděpodobné, že polská ekonomika poroste pomaleji než hospodářství ČR. Většina odhadů pro růst HDP v letošním roce se pohybuje mezi 2,0-2,5%.

Příznivější obraz nabízí slovenská ekonomika. Slovenský HDP se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,8%, po tříprocentním růstu v prvním čtvrtletí. Relativně příznivá je také vývoj v rámci jednotlivých složek HDP. Spotřeba domácností se zvýšila o mírných 1,7%. Silný investiční boom však zvýšil hrubou tvorbu fixního kapitálu o 12,6% v meziročním srovnání. Nicméně nelze přehlédnou, že za růstem slovenské ekonomika stojí také zvýšení schodku státního rozpočtu. Zatímco loni na konci října činil rozpočtový schodek necelých 12 mld. Sk, letos ve stejném období již překročil 27 mld. Sk. Díky tomu rostou spotřební výdaje vlády, jež jsou také součástí HDP. Ve druhém čtvrtletí se vládní spotřeba zvýšila o 7,4%. Přestože je slovenská ekonomika podobně exponovaná jako ČR či Maďarsko, růst domácí poptávky, zejména investic, by jí měl uchránit od výraznějšího zpomalení hospodářského růstu. Pro letošní rok se většinou předpokládá zvýšení HDP o 2,5-3%.

Vzhledem k aspiraci na členství v EU jsou země střední a východní Evropy často poměřovány s hrubým domácím produktem v EU. Pro srovnání údajů je však třeba provést dvě úpravy dat. První úprava je jednoduchá a zohledňuje rozdílný počet obyvatel v jednotlivých zemích - proto se pro srovnání používá HDP na obyvatele. Druhá úprava zohledňuje rozdílnost cenových hladin podmiňujících kupní sílu obyvatelstva. Proto se údaje o HDP přepočítávají podle parity kupní síly. K dispozici máme údaje Eurostatu, který tyto výpočty provedl pro údaje za rok 2000. Podle nich dosahuje HDP na obyvatele v ČR 60% úrovně EU. Maďarsko se pohybuje na 52%, Slovensko na 48% a Polsko na 39%. Mezi zeměmi kandidujícími na vstup do EU je na tom nejlépe Kypr s 82% a Slovinsko se 71%.

Vzhledem k tomu, že česká ekonomika roste v letošním roce rychleji než hospodářství EU rozdíl ve výkonnosti ekonomik ČR a EU se o něco sníží. Po té, co růst HDP v EU ve 3. čtvrtletí zpomalil na 1,4%, lze očekávat zhruba dvouprocentní rozdíl v tempu hospodářského růstu v ČR a EU. Díky tomu bychom mohli zvýšit svou výkonnost ze 60% na 62% HDP na obyvatele v EU. Podle konvergenčních scénářů Evropské komise by se ČR měla dostat na 75% průměru dnešní EU za 15 let. Sestavit tabulku mechanicky propočítávající různé konvergenční scénáře není nijak složité. Naše výpočty ukazují, že při průměrném tempu růstu HDP v ČR o 5% a růstu ekonomiky EU o 3% (odhadovaná dlouhodobá rovnovážná hodnota hospodářského růstu) bychom se na 75% průměru EU dostali v roce 2012, tj, za 11 let, a zcela bychom smazali rozdíl mezi ČR a EU v roce 2027, tj, za 26 let, kdy již většina z nás bude na penzi (alespoň doufejme ...). Při méně optimistickém scénáři (a možná více realistickém), který počítá s průměrným růstem HDP v ČR ve výši 4% a tříprocentním růstem v EU, bychom se na 75% průměru EU dostali v roce 2023 a sta procent potom v roce 2041. Tyto mechanické výpočty však nepočítají s růstem relativní kupní síly v ČR, ke které přispívá reálná apreciace české měny a rychlým růstem produktivity umožňujícím reálné zvyšování mezd a kupní síly v ČR. Přesto je zřejmé, že deficit v hospodářské výkonnosti vytvářený po čtyřicet let nelze smazat v krátké době několika let. Spíše je nutno počítat s několika desetiletími.

(David Marek)

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
12.12.2017
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
8:53Evropské futures v zeleném, asijské trhy v červeném. Kam se přidá Praha?  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data