Dnes zveřejněné údaje o hrubém domácím produktu nám umožňují pokusit se o srovnání vývoje české ekonomiky s ostatními zeměmi středoevropského regionu a zhodnotit úspěšnost naší snahy při snižování rozdílu ve výkonnosti české ekonomiky a EU. K dispozici máme údaje o HDP za 3. čtvrtletí v ČR, EU a Maďarsku. U Slovenska a Polska jsou k dispozici pouze údaje ze 2. čtvrtletí.
Připomeňme si, že HDP se v ČR ve 3. čtvrtletí zvýšil meziročně o 3,2%, když kladně k růstu přispěla spotřeba domácností a investice, zatímco směrem dolů působilo zhoršení čistého vývozu. Pro toho, kdo se nechce "prokousávat" detailnější analýzou jednotlivých zemí, uveďme výsledné zhodnocení: V rámci zemí středoevropského regionu se ČR svou aktuální ekonomickou výkonností řadí na přední příčky. O něco rychleji by měla růst pouze maďarská ekonomika. Díky zpomalení růstu v EU se také daří opět snižovat rozdíl ve výkonnosti české ekonomiky a průměrné úrovně HDP na hlavu v EU.
Maďarská ekonomika se ve stejném období podle předběžných informací maďarského statistického úřadu zvýšil o 3,7%, když ještě ve druhém čtvrtletí rostla maďarská ekonomika tempem 4,0%. Příčinou mírného zpomalení je nižší růst investiční poptávky. Investice v maďarské ekonomice ve třetím čtvrtletí klesly o 0,2% v porovnání s druhým čtvrtletím. Meziroční dynamika investic se však stále drží nad čtyřmi procenty. Charakteristiky maďarské ekonomiky jsou patrně nejvíce podobné rysům českého hospodářství. Zatímco domácí poptávka podporuje hospodářský růst, rizikem je výraznější a delší ochlazení hospodářského růstu v EU. Maďarsko je velmi závislé na vývozu do EU podobně jako ČR. Ovšem stejně jako v případě ČR jsou úzce provázány vývozní a dovozní statistiky. S poklesem tempa růstu vývozu dochází k poklesu tempa růstu dovozu. Pro letošní rok tamní ekonomové předpokládají zvýšení HDP o 4,0%.
Jiný případ představuje Polsko. Hrubý domácí produkt se v Polsku ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil pouze o 0,9%. Ještě v prvním čtvrtletí se polský HDP zvýšil o 2,3%. Tamní ekonomika je výrazně zasažena poklesem domácí poptávky, především její investiční složky. Zatímco růst spotřeby domácností se drží mezi jedním a dvěma procenty (ve 2. čtvrtletí 1,7%), hrubá tvorba fixního kapitálu se prudce snížila (ve 2. čtvrtletí o 8,4%). Tento vývoj je důsledkem nesouladu mezi fiskální měnovou politikou. Zatímco fiskální politika byla nadměrně uvolněná a dovedla Polsko k rozsáhlým rozpočtovým deficitům, centrální banka držela po dlouhou dobu vysoké úrokové sazby, které mnoha firmám znemožnily uskutečnit plánované investiční záměry. Polská ekonomika je podstatně uzavřenější než české či maďarské hospodářství, takže negativní hospodářský vývoj v EU by měl polskou ekonomiku zasáhnout méně. Vnitřní problémy polské ekonomiky jsou však poměrně závažné a je pravděpodobné, že polská ekonomika poroste pomaleji než hospodářství ČR. Většina odhadů pro růst HDP v letošním roce se pohybuje mezi 2,0-2,5%.
Příznivější obraz nabízí slovenská ekonomika. Slovenský HDP se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,8%, po tříprocentním růstu v prvním čtvrtletí. Relativně příznivá je také vývoj v rámci jednotlivých složek HDP. Spotřeba domácností se zvýšila o mírných 1,7%. Silný investiční boom však zvýšil hrubou tvorbu fixního kapitálu o 12,6% v meziročním srovnání. Nicméně nelze přehlédnou, že za růstem slovenské ekonomika stojí také zvýšení schodku státního rozpočtu. Zatímco loni na konci října činil rozpočtový schodek necelých 12 mld. Sk, letos ve stejném období již překročil 27 mld. Sk. Díky tomu rostou spotřební výdaje vlády, jež jsou také součástí HDP. Ve druhém čtvrtletí se vládní spotřeba zvýšila o 7,4%. Přestože je slovenská ekonomika podobně exponovaná jako ČR či Maďarsko, růst domácí poptávky, zejména investic, by jí měl uchránit od výraznějšího zpomalení hospodářského růstu. Pro letošní rok se většinou předpokládá zvýšení HDP o 2,5-3%.
Vzhledem k aspiraci na členství v EU jsou země střední a východní Evropy často poměřovány s hrubým domácím produktem v EU. Pro srovnání údajů je však třeba provést dvě úpravy dat. První úprava je jednoduchá a zohledňuje rozdílný počet obyvatel v jednotlivých zemích - proto se pro srovnání používá HDP na obyvatele. Druhá úprava zohledňuje rozdílnost cenových hladin podmiňujících kupní sílu obyvatelstva. Proto se údaje o HDP přepočítávají podle parity kupní síly. K dispozici máme údaje Eurostatu, který tyto výpočty provedl pro údaje za rok 2000. Podle nich dosahuje HDP na obyvatele v ČR 60% úrovně EU. Maďarsko se pohybuje na 52%, Slovensko na 48% a Polsko na 39%. Mezi zeměmi kandidujícími na vstup do EU je na tom nejlépe Kypr s 82% a Slovinsko se 71%.
Vzhledem k tomu, že česká ekonomika roste v letošním roce rychleji než hospodářství EU rozdíl ve výkonnosti ekonomik ČR a EU se o něco sníží. Po té, co růst HDP v EU ve 3. čtvrtletí zpomalil na 1,4%, lze očekávat zhruba dvouprocentní rozdíl v tempu hospodářského růstu v ČR a EU. Díky tomu bychom mohli zvýšit svou výkonnost ze 60% na 62% HDP na obyvatele v EU. Podle konvergenčních scénářů Evropské komise by se ČR měla dostat na 75% průměru dnešní EU za 15 let. Sestavit tabulku mechanicky propočítávající různé konvergenční scénáře není nijak složité. Naše výpočty ukazují, že při průměrném tempu růstu HDP v ČR o 5% a růstu ekonomiky EU o 3% (odhadovaná dlouhodobá rovnovážná hodnota hospodářského růstu) bychom se na 75% průměru EU dostali v roce 2012, tj, za 11 let, a zcela bychom smazali rozdíl mezi ČR a EU v roce 2027, tj, za 26 let, kdy již většina z nás bude na penzi (alespoň doufejme ...). Při méně optimistickém scénáři (a možná více realistickém), který počítá s průměrným růstem HDP v ČR ve výši 4% a tříprocentním růstem v EU, bychom se na 75% průměru EU dostali v roce 2023 a sta procent potom v roce 2041. Tyto mechanické výpočty však nepočítají s růstem relativní kupní síly v ČR, ke které přispívá reálná apreciace české měny a rychlým růstem produktivity umožňujícím reálné zvyšování mezd a kupní síly v ČR. Přesto je zřejmé, že deficit v hospodářské výkonnosti vytvářený po čtyřicet let nelze smazat v krátké době několika let. Spíše je nutno počítat s několika desetiletími.
(David Marek)