Příští týden bude doslova záplavou nových makroekonomických údajů. O HDP jsem již psali v jednou z předchozích komentářů. Dnes se zaměřme na inflaci a nezaměstnanost, neboť listopadové hodnoty těchto indikátorů zveřejní ČSÚ, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí, již v pondělí.
Nejdříve k inflaci. Podobně jako v jiných zemích i do české inflace významně promlouvá vývoj cen ropy na světových burzách. Například v Německu byla inflace v listopadu záporná (-0,2%) právě díky poklesu cen pohonných hmot o 2,2%. Ceny pohonných hmot v ČR se v průběhu listopadu snížily v průměru téměř o 6%. Dopad poklesu cen v této skupině zboží na celkovou inflaci je natolik silný, že i když ostatní skupiny zboží a služeb vykáží zvýšení cen, bude celková cenová hladina stagnovat či mírně klesat. V naší prognóze se přikláníme spíše k meziměsíčnímu poklesu o 0,1%. Ve srovnání s listopadem loňského roku by se měla cenová hladiny zvýšit o 4,2%. Čistou inflaci odhadujeme na -0,2% meziměsíčně a 2,4% meziročně. Vzhledem k významu (tj. váze ve spotřebním koši) se podívejme také na ceny potravin. Podle našeho odhadu by se měly mírně zvýšit především v důsledku růstu cen mléka a mléčných výrobků a sezónnímu vzestupu cen brambor a jiné zeleniny. Pokračující pokles inflace přináší z makroekonomického hlediska určité uklidnění po letním vzedmutí inflace téměř k úrovni šesti procent. Po zhodnocení vlivu sezónních efektů a výkyvů v cenách surovin lze listopadový vývoj inflace hodnotit jako stagnaci.
Trh práce v listopadu obvykle neprochází výraznými změnami a ani tento rok by neměl být výjimkou. Očekáváme setrvání míry nezaměstnanosti na úrovni 8,4%. K dalšímu výraznějšímu posunu směrem dolů by muselo dojít k akceleraci hospodářského růstu, která se však v příštím roce neočekává.
(David Marek)