Evropská centrální banka na dnešním zasedání rozhodla o snížení klíčové sazby o 50 bps na 3,25%. Podle průzkumu agentury Bloomberg snížení sazeb očekávalo 23 z 24 dotázaných ekonomů, z toho 19 z nich se vyslovilo pro snížení sazeb o 25 bps, pouze 4 očekávali redukci o 50 bps. Klíčová sazba se tak ocitla na svém minimu od února 2000. ECB tak dnešním rozhodnutím překvapila většinu ekonomů.
Ke snížení úrokových sazeb přistoupila dnes také britská centrální banka, Bank of England, která stanovila svou repo sazbu na 4,0%, což je o 50 bps níže než předtím. V úterý snížil klíčovou úrokovou sazbu také americký FED o 50 bps na 2,0%.
Evropská centrální banka podlehla tlaku zhoršujících se makroekonomických údajů v zemích eurozóny. Tempo růstu HDP se v eurozóně již ve druhém čtvrtletí snížilo na 1,7% (ze 2,4% v prvním čtvrtletí). V mezičtvrtletním vyjádření tak produkt eurozóny stagnoval, poprvé od roku 1996. Růst zachraňoval mírný růst soukromé spotřeby (0,6% mezi čtvrtletími). Objem investic se snížil o 0,8%, s tím jak evropské firmy revidovaly své rozvojové plány. Vliv americké ekonomiky se projevil i poklesem vývozů z eurozóny, které se snížily o 1,2%, zatímco dovozy klesly jen o 0,6%. Z jednotlivých zemí eurozóny byla nejcitelněji postižena Itálie (pokles HDP o 0,1%) a Německo, kde HDP stagnoval v mezi-čtvrtletním vyjádření. Poslední baštou růstu tak zůstala Francie, kde se HDP zvýšil o 0,3%. Německý ministr financí Hans Eichel včera v rámci setkání ministrů financí EU (Ecofin) prohlásil, že Evropská komise sníží odhad letošního růstu HDP eurozóny z původně očekávaných 2,8% na 1,7%, což odpovídá odhadu MMF (+1,7%)
Slabé výsledky vedly i německou vládu k revizi výhledu na roky 2001 a 2002: letos by podle německého ministerstva financí měla ekonomika vzrůst jen o 0,75%, příští rok pak jen nepatrně rychleji (o 1,25%). Objem průmyslové produkce se v Německu v září snížil meziročně o 2,0%. Skutečný šok přineslo ovšem až zveřejnění výzkumu hospodářského klimatu tzv. indexem IFO. Tento index většinou velmi přesně naznačuje, jakým směrem se bude ubírat německá ekonomika a jeho zářijový pokles na úroveň 85 bodů (z hladiny 89,5 bodů v srpnu) je proto vážným varováním. Jde totiž o nejnižší úroveň od roku 1993 a dokonce o nejprudší meziměsíční propad od ropné krize v roce 1973. Propad se stejně týkal jak hodnocení současné situace firem, tak jejich výhledu na příštích šest měsíců.
Výkonnost francouzské ekonomiky je o něco lepší než v případě Německa, nicméně zpomalení je citelné i zde. Meziroční růst HDP se snížil na 2,3% ve druhém čtvrtletí tohoto roku z úrovně 2,8% začátkem roku. Francouzský statistický úřad na začátku října snížil prognózu růstu HDP pro letošní rok na 2,1% z předchozích 2,3%. Pozitivní dynamiku si doposud udržuje francouzský průmysl, jehož produkce se v srpnu zvýšila o 1,7% ve srovnání se stejným měsícem loňského roku. Nicméně důvěra firem se v září propadla o 5 bodů a dosáhla nejnižší úrovně od roku 1996.
Ke snížení úrokových sazeb přispěl také pokles inflace v eurozóně na 2,4% v říjnu (odhad). Eurozóna se konečně dostala na dostřel dvouprocentní hodnotě, která je pro ECB horní cílovou hranicí. Podle čerstvé prognózy Evropské komise by v příštím roce měla průměrná míra inflace klesnout na 2,0% z letos odhadovaných 2,8%.
Vysvětlení, proč ECB tak dlouho otálela, částečně spočívá ve vývoji peněžní zásoby (M3). Ta se v září meziročně zvýšila o 7,6% a tříměsíční klouzavý průměr se zvýšil na 6,9% ze srpnových 6,4%. Druhým pilířem měnové politiky ECB je právě limit pro růst měnové zásoby. Cíl je definován tak, že tříměsíční klouzavý průměr meziročního růstu M3 by neměl převýšit 4,5%.
Jak pomůže snížení úrokových sazeb evropské ekonomice? Reálný dopad nižších úrokových sazeb se nejsilněji projevuje zhruba se zpožděním 4 - 6 čtvrtletí. Pro ekonomiku eurozóny však bude důležitý psychologický efekt kroku ECB. Spotřebitelská důvěra je klíčem k udržení dynamiky hospodářského růstu v nejbližších měsících. To platí stejně tak pro USA jako EU.
(David Marek)