Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Mzdové požadavky mohou zkomplikovat vývoj české ekonomiky

15.10.2001 14:57
Autor: 

Blíží se konec roku a brzy začnou další kola negociací mezi odbory a zaměstnavateli. Do centra pozornosti se znovu dostane otázka zvýšení mezd. Odbory prozatím uvažují o tom, že by požadovaly příští rok zhruba desetiprocentní nárůst nominálních mezd. ČNB označila možnost výrazného nárůstu mezd jako jedno z hlavních rizik budoucího vývoje inflace podobně jako rostoucí spotřebu domácností a expanzivní fiskální politiku vlády. Podívejme se, zda jsou nároky odborů v souladu s možnostmi ekonomiky a jak by se mohly přehnané nároky promítnout do vývoje českého hospodářství.

Jaký růst mezd si bude moci česká ekonomika dovolit?
Mzdy by se měly zvyšovat v souladu s vývojem produktivity práce. Přesněji řečeno maximální růst mezd by měl odpovídat inflačnímu cíli ČNB a růstu produktivity práce. Samozřejmě, že může být i nižší. Inflační cíl ČNB a růst produktivity práce stanovují jen horní mezd pro růst mezd, který ještě neohrožuje makroekonomickou rovnováhu.

První faktor maximálního růstu nominálních mezd, udržení reálné hodnoty mezd, by měl být v souladu s očekávanou inflací. Ta by měla být v souladu s inflačním cílem, má-li být dosaženo inflačního cíle bez zpřísnění měnových podmínek. Pro konec příštího roku ČNB implicitně cíluje interval 2,75% až 4,75%. Středem tohoto intervalu je tedy hodnota 3,75%.

Druhá složka mzdového růstu, reálné zvýšení mezd, by měla odpovídat růstu produktivity práce. Ta závisí na dvou parametrech: růstu hrubého domácího produktu a vývoji počtu zaměstnanců v ekonomice. Budeme-li předpokládat růst HDP v příštím roce o 3,7% (naše aktuální prognóza) a pokračování mírného poklesu počtu zaměstnanců v ekonomice (pokles o 1%), měla by se národohospodářská produktivita práce zvýšit zhruba o 4,7%. Tento údaj lze brát spíše jako horní hranici možného, neboť hospodářský růst může díky externím faktorům dosáhnout nižší hodnoty. Za uvedených předpokladů by se mzdy v příštím roce měly zvýšit maximálně o 8% až 9%. Požadavek odborů na desetiprocentní růst mezd je tedy přehnaný a pravděpodobně nebude odpovídat možnostem české ekonomiky.

Pokusili jsme se rovněž o posouzení vývoje mezd v předchozích třech letech. Sestavili jsme měřítko použitelné pro určení maximálně přijatelného růstu průměrné nominální mzdy. To se sestává z růstu produktivity práce a implicitně odhadnutého inflačního cíle. Od roku 1998 do konce letošního roku ČNB měla ČNB stanoveny cíle pro čistou inflaci. Ke střední hodnotě cílových intervalů jsme připočetli ex post zjištěný inflační příspěvek změn regulovaných a věcně usměrňovaných cen. Ve sledovaném období se po většinu doby pohyboval skutečný růst průměrné mzdy pod námi vypočteným etalonem. Pouze na začátku roku 1999 mzdy rostly rychleji. To bylo způsobeno výrazným poklesem implicitního inflačního cíle z důvodu klesající dezinflační trajektorie inflačních cílů a podstatně menšímu zvyšování regulovaných a věcně usměrňovaných cen. Vzhledem k tomu, že v následujícím období růst mezd výrazněji zpomalil, a naopak obnovený růst produktivity posunul mzdové možnosti výše, vrátil se skutečný růst mezd zpět pod hypotetickou horní hranici mzdové dynamiky.

O vývoji relace skutečného růst průměrné mzdy a maximálně přijatelné hranice mzdového růstu vypovídá graf 1, kde je rovněž zakreslena maximální úroveň růstu mezd pro příští rok.

Graf 1: Skutečná mzdová dynamika a její potenciální možnosti.


Jaké důsledky může mít nadměrný růst mezd?
Možnosti dopadů na ekonomiku jsou v podstatě dvě. První možností je, že zvýšené mzdové náklady promítnou firmy do cen své produkce. To bude mít za následek zvýšení inflace směrem k horní hranici inflačního cíle nebo dokonce nad ní. V tomto případě by musela ČNB reagovat zpřísněním měnové politiky, tj. zvýšením úrokových sazeb. Tím by se však zvýšily náklady na úvěrové financování firem, což by snížilo jejich zisky a omezilo možnost investic. V současnosti sice hrají úvěry až druhořadou roli při financování investic, zvýšení úrokových sazeb by však prodražilo také krátkodobé provozní úvěry. Důsledkem by tak bylo zpomalení hospodářského růstu. K tomu by přispěla také ztráta konkurenceschopnosti domácí produkce na domácích i zahraničních trzích, jako důsledek zvýšení cen a zhodnocení kurzu způsobeného rozšířením úrokového diferenciálu, a následné zvýšení schodku obchodní bilance, jež je v reálném vyjádření jednou ze složek hrubého domácího produktu. V situaci zpomalení hospodářského růstu v zemích Evropské unie a pravděpodobně i poptávky po českém zboží na těchto trzích, je nadměrný růst mezd jednoznačně komplikací. Situaci navíc ztěžuje posílení kurzu koruny vůči euru i dolaru.

Druhou možností je, že firmy nezvýší v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti své ceny. Potom budou-li si chtít udržet zisky na současné úrovni, budou muset snížit počet zaměstnanců a snažit se udržet úroveň produkce na stejné či vyšší úrovni při nižším počtu zaměstnanců. Zvýšila by se tedy produktivita práce a byl by opět obnoven soulad mezi růstem reálných mezd a produktivity práce. Ovšem za cenu zvýšení míry nezaměstnanosti.

Situaci samozřejmě nelze generalizovat. Existují firmy vykazující vysoké přírůstky produktivity práce. Pravdou však, je že vysoké požadavky na růst mezd jsou komplikací pro každou firmu. Pro někoho větší zátěží, pro někoho menší. Pro některé firmy však nepřiměřené mzdové požadavky mohou znamenat existenční problémy.

Graf 2: Srovnání vývoje produktivity práce a průměrné reálné mzdy.


Úroveň mzdových nákladů je také jedním z důležitých parametrů pro zahraniční investory vybírající lokality pro umístění svých investic. Bude-li domácí pracovní síla příliš drahá, dají přednost jiným zemím. Za současný hospodářský růst vděčíme do značné míry právě masivnímu přílivu přímých zahraničních investic. V situaci, kdy se stále v dostatečné míře neobnovilo úvěrové financování investičních aktivit, jsou zahraniční investice nejdůležitějším finančním zdrojem investiční aktivity v české ekonomice.

Krátkozrakost odborů
Jak bylo uvedeno výše, nadsazené požadavky odborů mohou vést k nerovnovážnému vývoji české ekonomiky. Návrat k rovnováze by si vyžádal buď zvýšení nezaměstnanosti, což si odbory jistě nepřejí, nebo zpomalení hospodářského růstu. Tím by se však snížil prostor pro růst mezd v budoucnosti, což si odbory jistě také nepřejí. Je důležité zvyšovat životní úroveň, k čemuž dopomáhá růst mezd, nemůže však být překročena rozumná mez mzdových požadavků. Přiměřený růst mezd samozřejmě není postačující podmínkou stabilního hospodářského růstu, je však podmínkou nutnou. Nemá-li se česká ekonomika posouvat vpřed kolísavým způsobem relativně rychlého růstu a následné recese, jež není příliš efektivní, jak svědčí jedna taková obrátka, kterou česká ekonomika již absolvovala, bude nutné zachovat soulad mezi reálnými předpoklady vývoje ekonomiky, inflačními cíli ČNB a růstem mezd v ekonomice.

(David Marek)

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
27.3.2017
9:56Pražská burza vstupuje do nového týdne poklesem
9:16Rozbřesk: OPEC a spol. v dubnu zhodnotí možnost prodloužení dohody
9:05Technická analýza: Euro nadále rozšiřuje zisky, dolar v defenzivě
8:55Burzy začnou nový týden poklesem? Ve čtvrtek zasedne ČNB  
8:41Akciová Asie kvůli Donaldu Trumpovi ztrácí. Prezident USA podle investorů prý nemá na splnění svých slibů  
8:11Ifo: Německé podniky se obávají zhoršení ekonomických podmínek
7:41Eurozóna je stále zranitelná
26.3.2017
17:07Internet za politickou polarizaci v USA nemůže, ukázal výzkum
11:24Tomáš Sýkora: Zásadní pro ČEZ je uhlí. Příběh dividendy nemusí být uzavřen
7:23Víkendář: Největší omyly ohledně imigrantů
25.3.2017
16:06Čtyři smutné důvody, proč Američané nešetří
7:44Víkendář: Šéf německých zpravodajců o IS a ruské hrozbě
24.3.2017
21:03Wall Street na horské dráze, Trump se zrušením Obamacare narazil
18:44Valuační mezera mezi USA a Evropou roste, oba trhy ale zachrání jen vyšší ziskovost
17:32Týden na pražské burze: Vládcem ČEZ, na maximu Unipetrol, na výsledky natěšen tabák
17:27Týden na měnách: Otazník nad reformami v USA  
17:20Týden technicky: Tento týden většina instrumentů spíše konsolidovala
17:11Summary: Micron Technology slibuje skvělé zítřky
17:06Eurodolar drží své zisky před odloženým hlasováním v Kongresu  
17:06Trúchly: Trhy zajímá, kolik vlivu má doopravdy Trump. Čekají, zda projde reforma (video)

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo