Bankovní rada ČNB se na dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Není obvyklé vyjadřovat se, když se "vlastně nic nestalo". Dnešní ponechání úrokových sazeb však neznamená, že se nic nestalo.
Srpen přinesl směs informací nejednoznačného charakteru. Na jedné straně se opět zvýšila míra inflace a prohloubil se schodek obchodní bilance, což by ukazovalo na možnost zpřísnění měnové politiky. Stejným směrem by mohl centrální bankéře ovlivnit také zrychlující se růst peněžní zásoby a objemu úvěrů poskytnutých domácnostem. Na straně druhé přichází nepříznivé zprávy o ekonomickém vývoji v zahraničí, což by se mohlo projevit zpomalením hospodářského růstu. Další důležitou informací pro rozhodování bankovní rady byl také včera zveřejněný údaj o mzdách v české ekonomice, který však nevychýlil jazýčky vah ani jednu stranu.
Nejednoznačnost nových informací a především brzké zveřejnění dalších důležitých makroekonomických informací, platební bilance a hrubý domácí produkt za druhé čtvrtletí, patrně vedly k vyčkávacímu postoji ČNB. Svůj význam budou mít také aktuální údaje o inflaci za srpen. Nicméně měnová politika se řídí především prognózou inflace, nikoli současnou hodnotou. Proto se domnívám, že větší pozornost bude soustředěna na hrubý domácí produkt a především spotřebu domácností. ČNB se bude chtít ujistit, zda domácí poptávka skutečně roste natolik rychle, že by to mohlo ohrozit dosažení inflačního cíle v příštím roce.
Dnešní neutrální rozhodnutí neznamená, že by se situace měla uklidnit, spíše naopak. Kdyby nyní ČNB zvýšila sazby, klesla by pravděpodobnost dalšího zvyšování v následujících měsících. Po dnešním rozhodnutí je tomu však spíše naopak.
A jak tomu bude po zbytek roku? Očekáváme, že ČNB do konce roku ještě zpřísní měnové podmínky o 25 až 50 bazických bodů. Jako možné termíny změny úrokových sazeb se nabízí především tři data: září (k dispozici budou údaje o HDP za 2. čtvrtletí), říjen (ČNB bude zveřejní aktualizaci svých prognóz inflace) a prosinec (k dispozici bude kompletní sada makroekonomických údajů za 3. čtvrtletí). Kromě zmíněných údajů o HDP a spotřebě domácností za 2. čtvrtletí máme k dispozici řadu indicií, které napovídají, že by si spotřebitelská poptávka měla udržet současné tempo růstu, případně ho zvýšit. V první řadě lze jmenovat údaje o vývoji hrubého disponibilního důchodu domácností (tj. veškeré příjmy domácností včetně mezd, důchodu z vlastnictví, sociálních dávek a jiných transferů po odečtení zaplacených daní a sociálních příspěvků), poklesu míry úspor či rychle rostoucím objemu bankovních úvěrů poskytnutých domácnostem. Všechny zmíněné indikátory ukazují jedním směrem, tj. na možnostech pokračování či zrychlení růstu spotřebitelské poptávky, s čímž se samozřejmě také zvyšuje riziko vzniku poptávkou tažených inflačních tlaků.
Letošní inflační cíl již ČNB patrně nesplní. Čistá inflace nyní dosahuje hodnoty 4,7% a cílem bylo stanoveno pásmo 2-4%. Aby čistá inflace klesla k hornímu konci cílového intervalu, musely by být meziměsíční změny čisté inflace každý měsíc záporné, neboť v loňském roce byly hodnoty meziměsíční čisté inflace velmi nízké (v září 2000 dokonce -0,1%). Podobně nepravděpodobné se zdá být dosažení nového inflačního cíle, stanoveného pro index spotřebitelských cen, v prvních měsících příštího roku. Kredibilita centrální banky, a s ní i nízká inflační očekávání, jsou tak v sázce.
(David Marek)