Dnes byly zveřejněny hodnoty inflace v USA a v Evropské unii. V obou regionech došlo v dubnu k mírnému zrychlení inflace a hlavním důvodem je především nárůst cen v dopravě, jež je důsledkem opětovného zvýšení cen ropy na světových trzích.
Americký statistický úřad, Burea of Labour Statistics (BLS), uvedl, že se v dubnu spotřebitelské ceny po sezónním očištění zvýšily o 0,3%. Bez sezónního očištění činí meziměsíční změna 0,4%. Roční míra inflace v USA se zvýšila z březnových 2,9% na 3,3%. Hlavními důvody zrychlení inflace je především zvýšení cen ropy na světových trzích. To se promítlo do růstu cen v dopravě ve výši 0,9% (doprava je ve spotřebním koši používaném v USA zastoupena 18%). BLS publikuje řadu speciálních dílčích indexů, které usnadňují "čtení" inflačních čísel. Jedním z nich je index energií a index cen pohonných hmot. První z nich se v dubnu meziměsíčně zvýšil o 1,8%, druhý dokonce o 5,0%.
Výrazněji se zvýšily také ceny ve skupině ostatního zboží a služeb (1,3%) především díky čtyřprocentnímu zdražení tabákových výrobků. Index spotřebitelských cen po vyloučení potravin a energie (core inflation), který je důležitý především pro centrální banku (FED), se zvýšil meziměsíčně pouze o 0,2% a v meziročním porovnání dosahuje 3,1%. FED tak nemusí mít obavy z akcelerace inflačních tlaků a může setrvat u své politiky podpory hospodářského růstu. Její politika není vázána žádným explicitním závazkem v podobě inflačního cíle či cíle pro měnové agregáty. Včera přistoupila FOMC (Federal Open Market Committee), rozhodovací orgán FEDu, ke snížená klíčové úrokové sazby o 50 bps na 4,5%.
Evropský statistický úřad dnes také zveřejnil údaje o inflaci. V EU-15 i EMU-12 (eurozóna) se spotřebitelské cen v dubnu meziměsíčně zvýšily o 0,5%. Roční míra inflace v EU tak činí 2,6%, v eurozóně dokonce 2,9%. Stejně jako v USA je hlavním důvodem růstu inflace drahá ropa. Ceny v dopravě se v eurozóně zvýšily v průběhu dubna o 0,8%. Kromě tohoto faktoru však přispěly k inflaci také zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající slabost společné evropské měny na devizových trzích. V cenách potravin v EU se projevují následky epidemií, jež postihly stáda skotu. Cena hovězího sice v důsledku uvedeného faktoru klesala, výrazněji se však zvýšily ceny substitutů (ostatních druhů masa) a pečiva, což je důsledkem loňské špatné úrody.
Evropská centrální banka se tak dostává do svízelné situace, kdy je na jedné straně vázána nedovolit inflaci překročit dvouprocentní práh, na straně druhé je na ní vyvíjen nátlak, aby uvolněním měnové politiky přispěla k eliminaci zpomalování hospodářského růstu. Z dvanácti zemí eurozóny se jen jediná pohybovala na úrovni 2% (Francie). V ostatních zemí je inflace nad touto úrovní. Nejvyšší míru inflace vykazuje Nizozemí (5,3%), Portugalsko (4,6%) a v Irsku (4,3%). Přesto nedávno ECB podlehla tlaku obav ze zhoršení ekonomické situace v eurozóně a přistoupila ke snížení klíčové úrokové sazby na 4,5%.
Pro srovnání připomeňme, že v ČR činí inflace 4,6%. Na tuto hodnotu s z březnových 4,1% dostala především díky růstu cen v dopravě o 1,1% a zvýšení cen potravin o 0,9%. V ČR a EU lze vystopovat podobné inflační faktory. Ještě že inflační cíl ČNB je posazen dostatečně vysoko.
(David Marek)