Před několika týdny jsme se věnovali bohatství a dluhům českých domácností z pohledu jejich evoluce a struktury. Objem aktiv domácností lze použít jako alternativu hodnocení životní úrovně v mezinárodním měřítku. Obdobně velikost závazků domácností může posloužit ke srovnání zadluženosti domácností.
S rozvojem hospodářství se zpravidla zlepšuje také ekonomická situace domácností. Objem finančních aktiv domácností se zvýšil z 1,1 bilionu v roce 1995 na 1,5 bilionu korun v roce 2004 (letos by to mohlo být podle našeho již 1,6 bilionu). Reálně objem finančních aktiv v období 1994-2005 stoupl o 32 procent. Někdy se uvádí relace finančních aktiv domácností a HDP. I tento ukazatel zpravidla stoupá s vyspělostí ekonomiky. Nicméně v každé zemi může být rozložení aktiv mezi jednotlivými sektory rozdílné. Stejně tak se může lišit rozdělení aktiv domácností mezi finanční a nefinanční aktiva (do jisté míry toto rozdělení závisí na rozvinutosti služeb finančního zprostředkování). Tento poměr dosahoval v ČR v roce 2004 78 procent, tedy stejné úrovně jako v Maďarsku (viz tab. 1). Asi není překvapivé, že se před ČR umístily všechny západoevropské země a Slovinsko, trochu nečekaně se ovšem v tomto žebříčku před ČR vyhouplo Estonsko.
 |
Zajímavá je i druhá strana mince. Hodnocení výše zadluženosti domácností se často opírá o mezinárodní srovnání. Objem finančních závazků domácností se v ČR zvýšil z 205 miliard v roce 1995 na 555 miliard korun v roce 1994 (letos by se měl podle našeho odhadu pohybovat na úrovni 730 miliard). Reálně stoupla výše závazků domácností mezi roky 1995 a 2004 o 171 procent.
Pro mezinárodní srovnání se opět někdy používá relace vůči HDP. Podle tohoto měřítka je zadluženost českých domácností opět výrazně nižší než v západoevropských zemích. Před námi je opět Estonsko, ve Slovinsku je naopak poměr závazků domácností a HDP naopak nižší. I zde může hrát roli nejen stupeň rozvinutosti ekonomiky ale i řada specifických faktorů, včetně rozvinutosti finančního sektoru.