Vláda ve svém návrhu fiskální reformy vychází z nárůstu deficitu, který hrozí v důsledku neudržitelných výdajových tendencí. Bez reforem by už v roce 2009 byl nárok na mandatorní výdaje větší než příjmy. Bez reforem v roce 2013 budou výdaje naplněny pouze mandatorními výdaji, dojde k vytěsnění diskrečních prostředků rozpočtu, jako jsou podpora vědy, investice atd. Bez reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví jsou veřejné finance podle kabinetu dlouhodobě neudržitelné. Stav veřejných financí je nejvážnějším makroekonomickým rizikem, proto je nutné využít zbytku ekonomického vzestupu a neprodleně zahájit reformní opatření.
Mezi hlavní cíle reformy patří snížení vládního deficitu a zastavení nárůstu vládního dluhu. Deficit by v roce 2008 měl činit 3,0 % HDP, v letech 2009-10 pak klesat na 2,6 %, respektive 2,3 % HDP. Tomu neodpovídá střednědobý výhled, proto je třeba snížit deficity v těchto letech postupně o 37,7, 40,8 a 29,6 miliard Kč.
Dalším cílem je zvrat neudržitelných trendů vládních výdajů a posílení jejich efektivnosti. K tomu vláda chce plošně snížit daňové zatížení a omezit administrativní zátěž a daňové distorze zjednodušením daňového systému. Jako další z bodů má kabinet reformu důchodového systému a zdravotnictví. Kromě toho jsou jsou mezi cíli sociální otázky a vztah k EU.
Prinicipem reformy je postupné snížení daňové zátěže. Dlouhodobé fiskální tlaky by měly být řešeny reformami důchodového systému a zdravotnictví a dodržováním fiskálních pravidel.
V oblasti odměňování chce vláda zmrazit platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců a dalších zaměstnanců a funkcionářů v letech 2008 – 2010 na úrovni roku 2007. Nominální nárůst prostředků na platy v rozpočtové sféře by měl dosáhnout maximálně 1,5 %.
Daňová reforma
Jedním z pilířů vládních návrhů je daňová reforma. Podle návrhu by mělo dojít ke zvýšení snížené sazby DPH na 9 % ze současných 5 %, sazba ale má být ze sociálních důvodů zachována. Tato sazba by se měla uplatňovat na ekologická paliva. Základní sazba DPH má zůstat na 19 %.
Daň z příjmu právnických osob kabinet navrhuje postupně snižovat. V roce 2008 na 22 %, v roce 2009 na 20 % a konečně v roce 2010 na 19 %. Tím by se ČR měla zatraktivnit pro investice, včetně zahraničních. Návrh také zohledňuje vliv daňové konkurence. Spolu s úpravou sazby daně by měla probíhat postupná reforma základu daně.
Daň z příjmu fyzických osob má být sjednocena na 15 %, čímž by efektivní zdanění činilo od 0 do 15 %. Změnit se ale má také základ daně - tím bude tzv. superhrubý příjem. To znamená, že od daně nebude osvobozeno pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. V rámci reformy mají být zvýšeny slevy na dani. Ta základní má vzrůst z 7200 Kč na 24 840 Kč, zvýhodnění na dítě z 6000 Kč na 10 440 Kč a sleva na dani na druhého z manželů z 4200 Kč na 24840 Kč. Přiznání slev ekonomicky aktivním důchodcům bude znamenat nezdaňování důchodů až do výše 364 tis. Kč.
Zrušen má být minimální základ daně.
V rámci daňové reformy se počítá mimo jiné také s osvobozením dědictví u II. skupiny od daně dědické a
osvobozením darů u I. a II. skupiny od daně darovací. Zrušeny mají být registrační pokladny. Pro roky 2009-10 se zvažuje zrušení daně z převodu nemovitostí a osvobození příjmů z dividend a z kapitálových výnosů.
Celkovým důsledkem daňové reformy by měla klesnout efektivní souhrnná daňová sazba všem skupinám zaměstnanců, daňová progrese se zmírnit a vysokopříjmoví občané by stále odváděli vyšší procento ze
mzdy než nízkopříjmoví.
Dopady na rozpočet by měly být celkově negativní. V roce 2008 by to bylo ještě +9,0 miliardy, v roce 2009 ale už -3,8 mld. a v roce 2010 -28,2 miliardy Kč. To bez dalších uvažovaných změn. Ministerstvo financí konstatuje, že "realizací navržených sociálních a daňových změn v roce 2009 a 2010 se nepodaří dosáhnout fiskálních cílů ve snížení deficitu veřejných rozpočtů" a navrhuje další výdajový opatření.
Reforma sociálního systému
MPSV v rámci reformy sociálního systému navrhuje odstranit automatická valorizační schémata s výjimkou důchodů. Změny se mají dotknout přídavků na dítě, rodičovského příspěvku nebo porodného. Zrušit se má příspěvek na školní pomůcky a příspěvěk na zvýšené životní náklady. Ministerstvo plánuje také omezit pohřebné. V oblasti práce reforma počítá se ztrátou nároku na podporu v
nezaměstnanosti, pokud skončilo zaměstnání pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností.
Změnou v oblasti nemocenského pojištění má být nevyplácení nemocenské za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti.
Sociální systém by měla zjednodušit negativní daň. Ta sníží počet sociálních dávek a vláda si od ní slibuje také více motivace. Systém by měl vytvořit situaci, kdy práce i za nízkou mzdu bude vždy
výhodnější, než pobyt na sociálních dávkách.
Důchodová reforma Reforma důchodového systému je rozdělena do několika etap. V první etapě se má důchodový věk dál zvyšovat na 65 let. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se má prodloužit na 35 let. Lidé by mohli postupně odcházet z trhu práce. Při dosažení důchodového věku bude možné požádat o přiznání
starobního důchodu ve výši poloviny celého nároku.
Druhá etapa důchodové reformy se soustředí na vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a změny v oblasti soukromých důchodů. Ve třetí etapě by pak mohli občané dobrovolně přesměrovat část příspěvků na důchodové
pojištění na individuální účet u penzijního fondu. V dalších etapách se počítá s propojením trhu práce a sociálního systému, kdy by mělo být podporováno aktivní chování nebo zpřísněny tresty za práci načerno.
(zdroj: prezentace MFČR)