přišla s novými predikcemi pro vývoj v americkém hospodářství v letošním a příštím roce a v roce 2027. Shrnout by se tento pohled dal možná tak, že jde o nájezd na rychlejší rovnováhu.
Podle ekonomů banky by spotřeba domácností měla letos růst o 1,8 %, pak o 2 a následně 2,1 %. Z toho by se dalo minimálně odvodit, že domácnosti, jejichž podíl na celkové poptávce je v USA hodně vysoký, se nezaleknou cel a jejich dopadů. A budou dál držet ekonomickou aktivitu ve slušném tempu. DB totiž v podstatě stejná tempa růstu predikuje pro celou ekonomiku, která by tak měla mířit na ke svému potenciálnímu růstu, či dokonce něco nad něj. Přesněji řečeno:
Podle některých odhadů by se již v příštím roce mohl v americké ekonomice projevovat vliv nových technologií v čelem s AI. Mělo by to tedy znamenat (zejména) růst produktivity a tudíž tedy i vyšší potenciál. Ten je doposud odhadován obvykle kolem 2 % a pokud by se měl začít zvedat cca o pár desetin procentního bodu ročně, ony predikce DB by v podstatě mířily tímto směrem. Tedy k tomu, že růst něco nad 2 % by nevedl k přehřívání, ale dopovídal by novému potenciálu.
Často se hovoří o tom, že investice nyní táhnou americkou ekonomiku (poptávkově) nahoru, bez nich by nebyla daleko od stagnace. Dá se na to dívat tak, že nejde o moc potěšující zprávu – kdyby nebylo výdajů na AI infrastrukturu a jim podobným, zvyšovalo by se riziko recese. Ale dá se na to dívat i ze strany druhé – v tomto stavu jsou dostupné zdroje pro investice do nových technologií. Protože kdyby zbytek ekonomiky jel blízko potenciálu, růst těchto investic by vyvolal nedostatek zdrojů. A ekonomika by se přepalovala a to celkem znatelně. V době přestřelování inflačního cíle by to byl dost nežádoucí stav. DB každopádně čeká, že investice letos porostou o 3,7 %, pak o 2 % , ale pak zase o 2,5 %. Celkový růst tedy stále potáhnou nahoru.
Vládní výdaje by samy o sobě měly letos klesnout o 0,8 %, příští rok růst o 1,5 % a pak o 1,6 %. To nevypadá na nějakou mohutnou fiskální expanzi a rozhazovačnost vlády, o které se někdy hovoří. Jenže vládní výdaje a rozpočtové deficity silně narostly v předchozích letech (a s nimi se zhoršila dluhová dynamika). Já k tomuto tématu občas píšu, že AI by v principu mohla zlepšit nejen výkony firemního sektoru, ale i vládní finance. Čistě proto, že zvedne ekonomickou aktivitu udržitelným způsobem a podle některých odhadů ne málo. Jak jsem ale psal minulý týden, třeba pan Rogoff je opačného názoru.
Dovozy a vývozy by měly z letošních utlumených temp růstu postupně zrychlovat ke 2 %. Nezaměstnanost ekonomové DB vidí letos na 4,5 % s tím, že bude klesat ke 4,3 %. Inflace by pak měla jít z letošních 3 % na 2,4 % na úrovni CPI a na 2 % u PCE. Tedy v podstatě dosažení inflačního cíle, protože Fed prý pracuje zejména s PCE. A sazby se podle DB dostanou letos k 3,6 % a tam zůstanou. Tedy žádné další snižování, což by asi nebylo divu s ohledem na to, že kolem 3,5 % by už mohly být sazby neutrální. Pokud tam jsou, Fed by se tak fakticky se sazbami dostal na úrovně, které ekonomiku nebrzdí ani nestimulují. DB by pak v podstatě hovořila o najetí na nějaký rovnovážný stav s nezaměstnaností blízko přirozené, sazbami blízko přirozeným a inflací u cíle na 2 %.
Dalo by se spekulovat, že pokud by pak rostl potenciál díky AI, neutrální sazby by mohly po čase jít opět nahoru a s nimi i ty skutečné. Jinak řečeno, nenastal by větší pohyb k „normálu“ před rokem 2020, ale růst sazeb by byl z „dobrého“ důvodu. Ne kvůli inflačním tlakům, ale kvůli tomu, že potenciál ekonomiky by zrychloval a mohla by nastat větší přetahovaná o úspory. Jenže k té by mohla přispět i vláda svým hospodařením – viz výše. Nebál bych se dokonce říci, že pokud někdy byl relevantní koncept vytlačování soukromého sektoru z trhu úspor vládou, tak je to nyní. Právě kvůli vládní dluhové dynamice. A tomu, že hodně úspor do sebe nasává i AI. Podle některých indikací tak sektory mimo AI mají docela problém sáhnout si některé druhy financí.