Formující se koalice ANO, Motoristů a SPD vydala návrh programového prohlášení, který zatím připomíná seznam relativně nákladných slibů a dárků. Bude třeba si počkat na detaily, ale v dostupném textu vidíme řadu kroků, které mohou přímo či nepřímo veřejné finance zatížit. Za nejnákladnější považujeme snížení daně z příjmu právnických osob (z 21 na 19 %) a zrušení povinnosti platit poplatek za obnovitelné zdroje. Oba kroky v kombinaci mohou stát přijít na nižší desítky miliard korun.
V jednotkách miliard korun jim pak může sekundovat řada dalších slibů včetně zastropování odvodů OSVČ (na 35 %), zvýšení rodičovského příspěvku, obnovení příspěvku na dítě nebo zvýšení nástupních platů policistů a hasičů. Výrazně se také na veřejných financích (v desítkách miliard korun) může podepsat cíl zvýšit průměrnou mzdu učitelů na 75 tisíc korun, i když zde by se částka rozkládala na celé volební období.
Aniž bychom se snažili hodnotit smysl a správnost jednotlivých kroků, je jasné, že budou v souhrnu nákladné. Nová vláda přitom jasně deklaruje, že nechce zvyšovat daně. A jiné kategorie příjmů jako třeba evropské zdroje jsou častokrát přísně účelově vázané. Předpokládáme, zatím podle hrubých propočtů, že kdyby byla většina opatření realizována již v roce 2026, došlo by pravděpodobně k nárůstu deficitu veřejných financí z plánovaných 286 miliard korun nad 350 miliard korun. To však v tuto chvíli zatím není náš hlavní scénář.
Zejména proto, že stávající vláda současně deklaruje jako jednu z priorit i stav veřejných financí. To pravda nejde dohromady s nákladnými programovými sliby a bude záležet, co bude pro novou vládu ve finále důležitější.
Nejpravděpodobnější se nám zatím jeví určitá “střední cesta”, kdy zhoršení výhledu pro veřejné finance nebude nakonec tak výrazné, jak naznačují naše první hrubé propočty. Nová vláda jednoduše nemusí všechny sliby realizovat “hned” a některé “odsune” na vedlejší kolej, kde mohou zůstat zaparkované klidně i do konce volebního období. Ostatně minimálně směrem k roku 2026 zatím hnutí ANO rozpočet měnit nechce.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží v těsné blízkosti 24,35 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. V tomto týdnu bude důležité sledovat zejména první odhad říjnové inflace (podle nás stabilní na 2,3 %) a zasedání ČNB ? stabilita sazeb a nová prognóza. Do té doby budou pohyby koruny spíše opatrné.
Eurodolar
Dolar v pátek dále rozšířil svoje zisky, když mu pomohla jestřábí rétorika Fedu. Hned tři američtí centrální bankéři (Loganová, Bostic, Hammacková) v pátek vystoupili a v podstatě jasně podpořili velmi jestřábí rétoriku, která zazněla na tiskové konferenci z úst Jeroma Powella. Eurodolar se tak již přiblížil na dostřel hranici 1,15.
Konečně se dostanou do hry americká konjunkturální data, kterých je vzhledem k uzavírce americké vlády poskrovnu. Dnes odpoledne bude zveřejněn index podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM), přičemž jeho eventuální vylepšení bude dalším býčím signálem pro dolar.
Akcie
Index S&P 500 v pátek oslaboval o 0,4 %, technologický Nasdaq klesal o 0,7 %. Výrazně v pátek posílily akcie Amazonu, které si připsaly 9,6 % díky silným kvartálním výsledkům. AMZN, dlouhodobě považovaný za jednu z nejlevnějších akcií v rámci skupiny M7, těží z široce diverzifikovaného byznysu. Jeho prudký růst potěšil hodnotové investory, kteří v akcii dlouhodobě viděli potenciál. Po čtvrtečním propadu akcií společnosti Meta o téměř 11 % trh s „Big Techem“ znovu ukazuje svou sílu.