Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
"Je načase, aby se mezinárodní společenství začalo vážně zabývat řešením nerovností a financováním globálních veřejných statků," uvádějí ministři v komentáři. Peníze jsou podle nich potřeba po ekonomických otřesech způsobených pandemií, klimatickou krizí a vojenskými konflikty v Evropě a na Blízkém východě.
Signatářské státy vyzývají další země, aby se k jejich kampani připojily. Tvrdí, že vybraná roční částka by stačila na pokrytí odhadovaných nákladů na škody způsobené všemi extrémními povětrnostními jevy v loňském roce.
Francouzský ekonom Daniel Zucman nyní dopracovává technické detaily plánu, který bude v červnu znovu projednávat skupina G20. Ta sdružuje velké světové ekonomiky, a to jak vyspělé, tak rozvojové. Francie naznačila, že daň z bohatství podporuje. Brazílii, která skupině G20 nyní předsedá, povzbudilo, že Spojené státy sice globální daň z bohatství nepodpořily, ale nevystoupily proti ní.
"Miliardáři mají nejnižší efektivní daňovou sazbu ze všech sociálních skupin. Aby lidé s nejvyšší schopností platit daně platili nejméně, to myslím nikdo nepodporuje," říká Zucman.
Podle organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě, boom cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci loňského roku bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky (SB) pak ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby.