Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Firmy
Rozhodčí pravidla Mezinárodní obchodní komory (ICC) – významná novela s cílem učinit ICC rozhodčí řízení rychlejší, transparentnější a efektivnější

Rozhodčí pravidla Mezinárodní obchodní komory (ICC) – významná novela s cílem učinit ICC rozhodčí řízení rychlejší, transparentnější a efektivnější

10.4.2017
Uzavřeli jste se smluvním partnerem dohodu, že vaše případné spory budou řešeny v ICC rozhodčím řízení? Zamýšlíte takovou dohodu uzavřít? Pokud ano, je třeba vzít v úvahu, že 1. března 2017 nabyla účinnosti významná novela ICC rozhodčích pravidel.

ICC rozhodčí pravidla z r. 1998 byla dne 1. ledna 2012 nahrazena novými ICC rozhodčími pravidly (psali jsme o tom zde). Tato nová pravidla byla po více než pětiletém používání významně novelizována s účinností od 1. března 2017. Tato novela přináší v zásadě tři novinky: (i) zcela nové zrychlené rozhodčí řízení, (ii) sdělení odůvodnění rozhodnutí Mezinárodního rozhodčího soudu ICC (Soud) na žádost některé ze stran, a (iii) zkrácení lhůty, ve které musí být Soudu předložen Mandát rozhodců (Terms of Reference) podepsaný stranami a rozhodci. Cílem této novely je učinit ICC rozhodčí řízení rychlejší, transparentnější a efektivnější, a tím jej zatraktivnit v porovnání s konkurenčními mechanismy mimosoudního řešení sporů.

Na která ICC rozhodčí řízení novela dopadá?

Novela se aplikuje na ICC rozhodčí řízení zahájená dne 1. března 2017 či po tomto datu, a to bez ohledu na skutečnost, že strany uzavřely dohodu o řešení jejich sporu dle ICC rozhodčích pravidel před tímto datem. Výjimkou jsou ustanovení upravující zrychlené rozhodčí řízení (viz níže).

Zrychlené rozhodčí řízení

Novela zavádí zcela nový druh zrychleného rozhodčího řízení, které je upraveno v čl. 30 ICC rozhodčích pravidel a jejich Příloze VI.

Pravidla pro zrychlené rozhodčí řízení se automaticky aplikují v případě, že (i) strany uzavřely dohodu o řešení sporu dle ICC rozhodčích pravidel dne 1. března 2017 či po tomto datu, (ii) částka, která je předmětem sporu nepřesahuje 2 mil. USD, a (iii) strany ve shora uvedené dohodě či kdykoli poté výslovně nevyloučily aplikaci pravidel pro zrychlené rozhodčí řízení (tzv. opt-out).

V případě, že se na tom stany výslovně dohodnou (tzv. opt-in), se pravidla pro zrychlené rozhodčí řízení aplikují rovněž na spory, na jejichž řešení dle ICC rozhodčích pravidel se strany dohodly před 1. březnem 2017, a/nebo na spory, jejichž hodnota přesahuje částku 2 mil. USD.

Pravidla pro zrychlené rozhodčí řízení mají přednost před jakýmikoli pravidly obsaženými v dohodě stran o řešení jejich sporu dle ICC rozhodčích pravidel.

Velmi významnou roli hraje v režimu zrychleného rozhodčího řízení Soud. Obecně totiž platí, že Soud mj. (i) může jmenovat a za normálních okolností jmenuje jediného rozhodce bez ohledu na dohodu stran o tom, že jejich spor má projednat a rozhodnout tříčlenný senát, (ii) před jmenováním jediného rozhodce může z vlastního podnětu či na žádost kterékoli strany rozhodnout, že za daných okolností není vhodné spor řešit ve zrychleném rozhodčím řízení, (iii) kdykoli v průběhu zrychleného rozhodčího řízení může z vlastního podnětu či na žádost kterékoli strany rozhodnout (po konzultaci s rozhodcem a stranami), že pravidla pro zrychlené rozhodčí řízení se dále neaplikují a že je třeba jediného rozhodce, případně rozhodčí senát, nahradit novými rozhodci.

Ve zrychleném rozhodčím řízení má jediný rozhodce, případně rozhodčí senát, výrazně silnější postavení, než ve standardním ICC rozhodčím řízení, když zejména (i) může spor rozhodnout pouze na základě písemných podání stran a listinných důkazů, aniž by se konalo ústní jednání, včetně výslechu svědků a znalců, (ii) může odmítnout žádost jedné strany o poskytnutí dokumentů druhou stranou, (iii) může omezit počet podání stran a jejich rozsah, a (iv) může omezit rozsah rozhodčího nálezu, pokud jde o popis skutkového stavu a procesních otázek, a rovněž může uvést pouze stručné důvody svého rozhodnutí.

Pro průběh zrychleného rozhodčího řízení je zásadní konference o vedení sporu (Case Management Conference), která se musí konat do 15 dnů ode dne předání spisu rozhodci/rozhodčímu senátu, přičemž rozhodčí nález musí být obecně vydán do 6 měsíců od konání této konference.

Ve zrychleném rozhodčím řízení se neaplikují ustanovení o Mandátu rozhodců (Terms of Reference) zakotvená v čl. 23 ICC rozhodčích pravidel.

V porovnání se standardním ICC rozhodčím řízením by zrychlené rozhodčí řízení mělo být podstatně levnější, neboť odměna rozhodce je snížena o 20% oproti běžné sazbě. Náklady na činnost Sekretariátu ICC však zůstávají stejné.

Odůvodnění rozhodnutí Soudu na žádost kterékoli strany

Malou, ale velmi významnou změnu představuje novela čl. 11 odst. 4 ICC rozhodčích pravidel.

Před novelou neměl Soud povinnost jakkoli odůvodnit své rozhodnutí o jmenování či nejmenování, potvrzení či nepotvrzení, a/nebo nahrazení rozhodce. Tato skutečnost způsobovala v praxi problémy zejména v případě rozhodnutí Soudu o nepotvrzení rozhodce navrženého příslušnou stranou. Soud totiž vyrozuměl dotčenou stranu toliko o nepotvrzení jí navrženého rozhodce, nikoli však o důvodech svého rozhodnutí, které by tato strana mohla zohlednit při rozhodování o navržení jiného rozhodce.

To se v důsledku novely změní, neboť na základě žádosti některé ze stran Soud sdělí odůvodnění svého rozhodnutí, a to nejen rozhodnutí týkajících se nepotvrzení rozhodce, ale i dalších významných rozhodnutí Soudu, jako je např. rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci rozhodců projednat a rozhodnout spor dle ICC rozhodčích pravidel.

Zkrácení lhůty pro předložení Mandátu rozhodců

Ke zrychlení standardního ICC rozhodčího řízení by měla přispět též novela v podobě zkrácení lhůty, ve které musí být Soudu předložen Mandát rozhodců (Terms of Reference) podepsaný stranami a rozhodci, a to z dosavadních 2 měsíců ode dne předání spisu rozhodcům na 30 dnů.

Význam a dopady novely ICC rozhodčích pravidel v praxi

Změnu ICC rozhodčích pravidel v podobě zavedení odůvodnění rozhodnutí Soudu na žádost některé ze stran sporu lze hodnotit pozitivně, neboť lze očekávat, že tato změna přispěje k větší transparentnosti a předvídatelnosti ICC rozhodčích řízení.

Zvýšené nároky na rozhodce a strany, zejména co do jejich rychlosti a flexibility v rámci jednání o Mandátu rozhodců (Terms of Reference), klade novela v podobě zkrácení lhůty pro předložení tohoto mandátu Soudu na polovinu. Na to, zda bude mít tato změna v praxi pozitivní dopad, jak předpokládá Soud, si budeme muset počkat.

Zavedení zrychleného rozhodčího řízení v rámci mechanismu řešení sporů dle ICC rozhodčích pravidel vzbuzuje nejvíce otázek a kontroverzí, zejména pokud jde o významné posílení postavení Soudu a rozhodců v tomto řízení. To platí zejména o možnosti, aby o sporu ve zrychleném rozhodčím řízení rozhodoval jediný rozhodce jmenovaný Soudem, bez ohledu na dohodu stran, že jejich spor má být projednán a rozhodnut tříčlenným rozhodčím senátem. Bude velmi zajímavé sledovat, jak bude tento nový mechanismus řešení sporů v praxi využíván a jak na zrychlené rozhodčí řízení budou reagovat obecné soudy v případě, že některá ze stran vyvolá řízení o zrušení rozhodčího nálezu vydaného ve zrychleném rozhodčím řízení s tím, že v tomto řízení nebylo respektováno její právo na spravedlivý proces, resp. na projednání věci před rozhodci.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria Online, a.s. a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria Online, a.s. odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27.2.2017
Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Ing. Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…Více
Zdroje