Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
K výpočtu výše peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky

K výpočtu výše peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky

4.12.2018
Byla-li sjednána konkurenční doložka je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za její dodržení přiměřené peněžité vyrovnání. Nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc jejího trvání. Dosud ne zcela jasnou otázkou bylo, zda má na výši plnění z konkurenční doložky vliv mimořádná odměna vyplacená v souvislosti s ukončením zaměstnání, případně jaký průměrný výdělek má být základem pro výpočet takové kompenzace.

V jedné ze soudních pří o výši peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky se Nejvyšší soud na jaře tohoto roku zabýval posouzením otázky, zda lze mimořádnou odměnu tzv. na odchodnou, sjednanou v dohodě účastníků o rozvázání pracovního poměru, zohlednit při výpočtu plnění z konkurenční doložky. Současně soud objasnil, jaké rozhodné období je třeba použít ke zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance pro výpočet plnění z konkurenční doložky.

V projednávané věci uzavřel zaměstnanec se zaměstnavatelem konkurenční doložku, ve které si ujednali, že zaměstnanec se po dobu šesti měsíců po skončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla mít soutěžní povahu, nebude odlákávat jeho zákazníky ani zaměstnance a rovněž se nebude vyjadřovat o zaměstnavateli či o své činnosti u něj. Zaměstnavatel se za to zavázal poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání omezení. Posléze, při skončení pracovního poměru zaměstnavatel odcházejícímu zaměstnanci slíbil jako součást poslední výplaty nezanedbatelnou jednorázovou extra odměnu, pokud bude agenda zaměstnance předána v určeném termínu.

Poté, co zaměstnanec konkurenční doložku splnil, domáhal se u soudu doplacení finanční kompenzace. Zaměstnavateli v žalobě především vytýkal, že plnění z konkurenční doložky nespočítal správně, neboť nezohlednil ke dni skončení zaměstnání výše uvedený bonus odpovídající cca půlročnímu výdělku. Ten měl podle žalobce znatelný vliv na výši průměrného výdělku, ze kterého se vyrovnání podle zákona odvozuje, a zmíněný pracovník proto byl citelně ochuzen. Zaměstnavatel ke sporné otázce argumentoval tím, že mimořádná odměna nebyla ve skutečnosti mzdovým plněním, ale představovala spíše „odchodné“, navíc výslovně vázané na splnění dojednané podmínky.

Tato argumentace nakonec přinesla zaměstnavateli úspěch, neboť ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší soud, který konstatoval, že pro závěr, zda peněžité plnění zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období náleží do základu pro výpočet průměrného výdělku, není rozhodující, jak je takové plnění označeno; podstatná ale je okolnost, zda jde o peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci, a nikoli o další plnění poskytované mu v souvislosti se zaměstnáním. Jelikož se zde z povahy věci skutečně nejednalo o odměnu za vykonanou práci, ale spíše o kompenzaci pro žalujícího zaměstnance za včasné předání agendy a mírumilovný odchod, byl proto jeho nárok posouzen jako zcela nedůvodný.

Z uvedeného rozhodnutí však lze současně vyčíst, že byla-li by zmíněná odměna poskytnuta jako prémie za práci, vliv na výši plnění z konkurenční doložky by nejspíše měla. A to i v případě, že by byla zúčtována až k okamžiku skončení pracovního poměru, tj. až v kalendářním čtvrtletí, ve kterém k ukončení zaměstnání došlo. Soud tak současně zodpověděl dosud ne úplně jednoznačnou otázku, jaké že rozhodné období je třeba použít ke zjištění průměrného měsíčního výdělku zaměstnance pro výpočet plnění z konkurenční doložky.

Obecně je podle zákoníku práce rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku – není-li stanoveno pro konkrétní případ jinak – předchozí kalendářní čtvrtletí. Tak například pro účely výpočtu odstupného v souvislosti s ukončením pracovního poměru se zásadně počítá s průměrným výdělkem za kalendářní čtvrtletí, které předchází skončení pracovního poměru, nikoli za kvartál, v němž ke skončení pracovního vztahu dochází. Nejvyšší soud přitom uzavřel, že pokud zaměstnanci náleží peněžité vyrovnání z konkurenční doložky za každý měsíc plnění závazku, musí být rozhodným obdobím pro určení jeho výše kalendářní čtvrtletí předcházející okamžiku, ve kterém zaměstnanec začal svůj závazek z konkurenční doložky plnit. V daném případě tedy vzhledem k tomu, že pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2014, mohl zaměstnanec začít svůj závazek plnit nejdříve dne 1. 1. 2015 a nárok na peněžité vyrovnání mu tak mohl vzniknout nejdříve v měsíci lednu 2015, rozhodným obdobím bylo proto čtvrté čtvrtletí roku 2014. To znamená, že pro výpočet peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky je třeba kalkulovat průměrný výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí trvání zaměstnání, nikoli za kvartál předcházející jeho skončení.

Výše uvedené rozhodnutí jistě není nijak převratné, každopádně je však třeba vnímat jeho pozitivní přínos do ne vždy jednotné praxe zaměstnavatelů i soudů.

 

Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.7.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje