Komentář byl doplněn a rozšířen:
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 6,1 procenta. Jak se dalo očekávat, za růstem české ekonomiky stála v úvodu roku spotřeba domácností. Překvapivě nízké hodnoty dosáhly investice. Příspěvek zahraničního obchodu byl záporný.
Spotřeba domácností zcela naplnila předpoklady a meziročně vzrostla o 6,7 procenta. Rychlejší růst mezd, klesající nezaměstnanost a nízké úrokové sazby nemohly vést k ničemu jinému. Dalo by se zkrátka říci, že nyní sklízíme plody předchozích investic a práce. Ale i zde platí, že se není dobré všechnu sklizeň sníst a je potřeba myslet, co budeme sít v příštím roce.
Jediným překvapením dnešních dat je velmi malé zvýšení investic. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně stoupla pouze o 1,5 procenta. Přitom abnormálně teplá zima umožnila výrazné zvýšení stavebních prací a data o dovozu strojů a dopravních prostředků vypadají také slibně. Tady to tak trochu neladí. Snad je vysvětlením výrazné zvýšení zásob, kam mohla část investic při statistickém třídění dočasně spadnout.
Zahraniční obchod potvrdil, že zatímco čísla v běžných cenách vypadají hezky, ve skutečnosti se bilance zhoršuje. Čistý export ubral z tempa růstu HDP 1,4 procentního bodu. Při velmi silném růstu domácí poptávky nejde o nic neobvyklého.
Z pohledu tvorby patří největší příspěvek ke zvýšení HDP zpracovatelskému průmyslu a obchodu. K poklesu přidané hodnoty došlo v zemědělství a síťových odvětvích (výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu).
Výborné výsledky české ekonomiky se projevily meziročním zvýšením celkového objemu mezd a platů o 10,1 procenta a firemních zisků o 9,7 procenta. Poměr rozdělení HDP mezi mzdy a firemní zisky se při podobných tempech růstu tedy změnil jen minimálně. Při zvýšení zaměstnanosti o 1,9 procenta se produktivita práce v české ekonomice zvýšila o 4,1 procenta. Jednotkové mzdové náklady se podle našeho výpočtu zvýšily o 0,1 procenta po stagnaci v posledním čtvrtletí loňského roku.
Zajímavé údaje nabízí srovnání s kalendářem. Letošní první kvartál měl podle plánovacího kalendáře o jeden pracovní den méně než stejné období loňského roku. Přesto skutečný počet odpracovaných hodin stoupl o 0,6 procenta. Vysvětlení leží ve zvýšení zaměstnanosti. Když se podíváme na uvedená čísla podrobněji, zjistíme že letos v 1. čtvrtletí připadaly na jednoho zaměstnaného a den 7,83 odpracované hodiny, tj. o jednu minutu více než loni.
Podle revidovaných dat rostla česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku stejným tempem jako na konci loňského roku. HDP v předchozích třech letech se po revizi posunul vzhůru. Jistě jsme se tak posunuli blíže průměru HDP na obyvatele v EU. Podle odhadu Eurostat bychom se letos měli posunout na 77,2 procenta průměrné hody HDP na osobu v EU-25.
Dnešní data, ale i revize údajů za poslední tři roky, mohou ovlivnit úvahy o budoucím vývoji úrokových sazeb. Při revizi došlo ke zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu, což podle našich výpočtů zrychlilo tempo růstu potenciálního produktu na současných 5,7 procenta. Dosud odhady ukazovaly 4,5-5,0 procent). Z toho 4 procentní body lze připsat zvýšení produktivity výrobních faktorů, 1,2 procentního bodu růstu objemu výrobního kapitálu a 0,3 procentního bodu růstu zaměstnanosti. Aktuální výkon české ekonomiky překonává svůj dlouhodobý neinflační potenciál o 0,7 procenta (při použití Hodrick-Prescottova filtru) – 1,1 procenta (podle produkční funkce). Existence tohoto rozdílu vysvětluje potřebu zpřísnění měnových podmínek. K dalšímu zvýšení úrokových sazeb by mělo dojít ještě letos, možná již v červenci.
V rychlostních závodech si česká ekonomika drží solidní pozici. Na špici evropského soutěžního pole se drží tygři z Pobaltí a slovenský šinkanzen. V závětří se drží český rychlík. Trochu dýchavičná eurozóna jede polovičním tempem, ačkoli je na své poměry v kondici. A tak se jí houf ekonomik ze střední a východní Evropy rychle přibližuje.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 5,5 procenta po loňském růstu o 6,4 procenta.