Nové úpisy na pražské burze ovlivňuje především krize, ale také „jiné chápání“ IPO v České republice oproti anglosaským zemím, uvedl mimo jiné v rozhovoru pro Patria Online ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
IPO
„Až na drobné výjimky jsou IPO v Čechách spíše tzv. exity existujících vlastníků z firem. Přitom prapůvodní logika IPO v anglosaských zemí je získat kapitál pro další rozvoj firmy. Jinými slovy u nás je IPO považováno za vrcholový okamžik vývoje firmy a ne jako postupný krok k vrcholu,“ uvedl Petr Koblic.
Vzhledem k vývoji ekonomik podle něj i ostatní burzy v regionu provází stagnace úpisu nových akciových emisí. „Nelze jinak, než se na krizi odvolávat, protože všechny transakce, které byly ve fázi rozpracování, byly právě z tohoto důvodu pozastaveny,“ říká. Potvrdil, že současný ekonomický vývoj znamená, že ceny řady titulů se „hned tak nepodívají“ na hodnoty, za které byly emise upisovány. Nepovažuje to však za specifikum provázející pražskou burzu, jak dokazuje například na nejnovější vývoj kolem (0,91 PLN, 8,33%). „Většina emisí byla přijata na více burz a všechny byly mnohonásobně přeupsány investory,“ uvedl Koblic.
Trochu jiný charakter v regionu má podle Koblice varšavská burza, která bývá někdy dávána za vzor, pokud jde o počet IPO a realizované objemy. „Polská burza je státní podnik s obrovskou státní (legislativní) podporou. Za všechno jmenuji povinnost polských penzijních fondů investovat 95 % svých aktiv na polské burze,“ upozorňuje Koblic s tím, že minimálně z tohoto důvodu polská burza pro BCPP rozhodně vzorem není. Něco jiného jsou ale podle něj rozumná rozhodnutí Polska při budování kapitálového trhu, která podle něj - na rozdíl od ČR – vzorem jsou. „Privatizace v Polsku se dějí téměř výhradně přes burzu, proběhla penzijní reforma. Polský stát také například nikdy nedovolil vytunelovat jakýkoli institut kolektivního investování, jako jsou fondy. Pokud by polský kapitálových trh měl být pro někoho vzorem, pak pro naše vlády z 90. let,“ uvedl Koblic. Tím také narazil na potřebu určitých institucionálních změn v ČR.
Fatální problém: Nedostatek domácích institucionálních investorů
Fatálním problémem, který si BCPP uvědomuje, ale zároveň s ním podle Koblice nemůže mnoho učinit, je nedostatek domácích institucionálních investorů. „Penzijní reforma není a hned tak nebude. Penzijní fondy jsou sešněrovány předpisy. Nezávislé podílové fondy smetla "n-tá" vlna kuponové privatizace a podílové fondy, které byly ve vlastnictví domácích bank, jsou nyní včleněny do asset managementů svých matek. Nechovají se proto příliš lokálně. Tato situace je opravdu evropský unikát,“ uvedl Koblic. Také Středisko cenných papírů je podle Koblice přežitkem, který spoustě členů burzy komplikuje život. „Jakmile bude vytvořen centrální depozitář, všechny služby, jako je netting, clearing, lending či nominee účty začnou okamžitě fungovat a pak se vyřeší i takové české speciality, jako je mimo jiné předávání vypořádání,“ řekl ředitel burzy.
Rozvoj burzy: Nový systém, PXE a finanční kontrakty
Otázky položené v diskusi se samozřejmě upíraly také k dalšímu rozvoji BCPP včetně energetické burzy. Vídeňská burza jako současný majoritní vlastník BCPP Praha opakovaně uvedla plány na zavedení nových obchodních systémů a propojování svých burz v Evropě.
„Dnes jsou 4 (středoevropské) trhy propojeny majetkově, v budoucnosti budeme razantně spolupracovat v oblasti PR a dojde k postupnému přechodu na obchodní systémy jednoho dodavatele,“ uvádí ředitel BCPP. To však podle něho neznamená, že by muselo nutně dojít k přechodů na společný identický systém. „Diskutujeme s našimi partnery například o cross membershipu, sdílení některých clearingových funkcí, aktivně již propojujeme naše komoditní trhy. Na druhou stranu si nemyslím, že by v dohledné době vznikla jedna instituce, která by nahradila všechny 4 existující trhy,“ uvedl Koblic. Vídeňská burza je podle něj rozumná a pražskou burzu chce udržet a rozvíjet jako profitabilní finanční instituci. Uznává, že order driven system je 16 let starý a SPAD je 11 let starý, což je na obchodní systémy relativně dlouhá doba. Přechod na robustnější, modernější systém by podle Koblice burza řešila tak jako tak. Jak ale upozorňuje přechod na jiný systém obchodování by nemusel znamenat úplný převrat ve fungování českého trhu, neboť například i XETRA má segmenty, kde existují market makeři.
Pokud jde o PXE a finanční kontrakty, obchodování podle Koblice začne, jakmile bude likvidita na spotovém trhu (hodinovém) v ČR dostatečná, aby produkty s finančním vypořádáním byly akceptovatelné pro risk managementy clearingových bank. „Slibujeme si hodně od tzv. market couplingu mezi ČR a SR, který by měl likviditu na podzim tohoto roku zvýšit,“ uvedl.
Krize musí skončit tam, kde vznikla
A jak se generální ředitel pražské burzy dívá na vývoj ekonomiky? „Můj dlouhodobý názor je, že socialistická Evropa je na tom hůře než Amerika. Nejsem si zcela jist, že dosavadní náznaky konce krize jsou zcela průkazné. Krize ale v každém případě musí skončit tam, kde začala, tj. v USA.“