PRAHA (MEDIAFAX) - Development nemovitostí v segmentu hotelů a cestovního ruchu se zpomalil stejně jako u ostatních typů staveb. Vyplývá to z analýzy struktury financování hotelových nemovitostí v ČR a SR společnosti Labartt Investment, kterou firma zveřejnila v pondělí.
Výjimkou jsou jedině dříve připravené a schválené projekty či golfová hřiště, kde je však situace specifická tím, že se tyto projekty opíraly vždy o vysoký podíl vlastních zdrojů investora. Výhodu mají i rekonstrukce hotelových zařízení v některých destinacích či projekty, jež investoři začali realizovat z vlastních zdrojů a které budou v příhodnější dobu refinancovat bankovními zdroji. Zvláštní skupinu tvoří i projekty (spolu)financované z fondů Evropské unie.
Jak vyplynulo z detailní analýzy Labartt Investment, drtivá většina developerů a investorů se nadále opírá především o bankovní projektové financování. „A to je poslední rok takřka nedostupné za podmínek, na které byli investoři zvyklí ještě v prvním pololetí 2008. Jedná se především o vysoké požadavky bank na výši vlastního kapitálu investora, kdy dnes mnohdy nestačí ani 50 procent,“ doplňuje Jan Ficek, ředitel Labartt Investment. „Je otázkou, zda takzvané zelené výhonky ekonomiky přimějí tuzemské i zahraniční banky ke změně postoje financování hotelových projektů. Signály jsou pozitivní.“
Jeden ze závěrů studie uvádí, že jsou patrné rozdíly ve struktuře financování projektů v České a Slovenské republice. Labartt Investment výsledky studie opírá o detailní analýzu více než pěti desítek hotelů 3* plus uvedených do provozu po roce 2005.
Nejčastější forma zabezpečování finančních prostředků v České republice je prostřednictvím bankovního (projektového) financování domácích, případně zahraničních bank. To tvoří až 50 procent případů. Do této kategorie jsou zahrnuty také projekty, při jejichž realizaci investor využil financování zahraniční bankou, případně kombinované financování, a to prostřednictvím domácí i zahraniční banky. Čtvrtina sledovaných hotelů využívá také fondy EU v kombinaci s vlastními zdroji, zatímco zapojení zahraničních subjektů ve formě equity partnera nebo využití vlastních zdrojů se týká shodně pouze 6,3 procenta sledovaných.
Situace na Slovensku je odlišná. Ve 45 procentech je financování hotelových investic zabezpečováno domácími bankami, ovšem necelých 39 procent kombinuje bankovní financování a fondy z EU, což se v České republice týká pouze 6,3 procenta sledovaných hotelů. Slovenští investoři v menší míře využívají pro financování svých projektů kombinovaný způsob zabezpečení prostředků, a to vlastní zdroje a fondy EU ve 12,9 procenta a nejméně využívanou alternativou je financování hotelových investic prostřednictvím vlastních zdrojů, kterou tvoří pouze 3,2 procenta realizací.
Bližší pohled na podíl financování hotelových investic prostřednictvím úvěrů u bankovních ústavů ukazuje, že v České republice investoři nejvíce využívají nabídky Raiffeisenbank, České spořitelny a Volksbank. Na Slovensku využila třetina oslovených developerů úvěr Slovenské spořitelny, za kterou v poměrně těsném rozdílu s 20,8 procenta následuje Všeobecná úverová banka (VÚB) a necelých 17 procent čerpalo finanční prostředky u Poštové banky. Podíl dalších ústavů, jako jsou ČSOB, (2,51 EUR, 1,62%) Bank, Volksbank, Slovenská záručná a rozvojová banka a překvapivě i Tatra banky, která patří mezi největší banky z pohledu financování realitních projektů, se pohybuje na Slovensku pod hranicí 10 procent.