Úvěry privátnímu sektoru vzrostly v červenci v Evropě nejpomalejším meziročním tempem od počátku sledování Evropskou centrální bankou v roce 1991. Zatímco v červnu dosahoval meziroční růst 1,5 procenta, v červenci meziroční tempo dosáhlo pouhých 0,6 procenta. Meziměsíčně pak úvěrování pokleslo o 0,4 procenta, což je pokles výjimečný od počátku sledování. Agregát peněžní nabídky M3, který je pro ECB ukazatelem na budoucí inflaci, z červnových 3,6 procenta zvolnil na 3,0 procenta.
„Pokles v nových úvěrech je způsoben primárně stranou poptávky s tím, jak špatné jsou nyní ekonomické podmínky,“ uvádí Michael Schubert, ekonom německé AG ve Frankfurtu a dodává: „Zatímco poptávka v příštích měsících poroste, nabídka úvěrů se bude dále zhoršovat. Zlepšení se nedočkáme nejméně do počátku příštího roku.“ Faktem je, že evropské banky pokračovaly ve druhém čtvrtletí roku v utahování požadavků na poskytované úvěry, i když dle anylýzy Evropské centrální banky ne tak agresivně, jako v průběhu prvního čtvrtletí roku. ECB na jedné straně tlačí na pročištění bankovních bilancí od špatných aktiv, s čímž jde ruku v ruce pokles úvěrování, na druhé straně prostřednictvím programu na odkup krytých dluhopisů dodává bankám další likviditu, aby nové úvěry podpořila. Klíčovou úrokovou sazbu ECB ponechává na historickém minimu jednoho procenta, ekonomika eurozóny se ve 2Q přiblížila technickému výstupu z recese, když německá a francouzská ekonomiky se z ní již (technicky) dostaly (k pohledu ECB na růst také zde).
Jak dále vyplývá z dnešní zprávy ECB, ve třech měsících do července vzrostl agregát M3 o 3,4 procenta a zpomalil tak z 4,1 procenta ve třech měsících do června. Výrazně vzrostl "nejlikvidnější" M1, na 12,2 procenta do července z 9,4 procenta do června.
(Zdroj: Bloomberg)