Praha (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) plánuje ztížit komerčním bankám posílání většiny zisku zahraničním matkám. Píše to dnešní vydání týdeníku Euro. Podle Eura ČNB připravuje plán, podle kterého by mohly mít příliš štědré dividendy utrum. Centrální banka totiž pracuje s variantou, že by zvýšila minimální povinnou úroveň kapitálové přiměřenosti. Ta je nyní osm procent.
„Kdyby banky přestaly posílat prostředky do zahraničí svým vlastníkům, stoupla by jim kapitálová přiměřenost, bez našeho zásahu, protože by měly více zadrženého zisku,“ řekl týdeníku viceguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer a dodal: "Zvýšení kapitálové přiměřenosti bychom po bankách chtěli v případě, pokud bychom měli pocit, že je kapitálová přiměřenost ohrožena. Tedy že klesá pod osm procent. Nebo že budeme vidět, že se může pod tuto hranici dostat v budoucnu," dodal.
Banky jsou prý zatím kapitalizované dost, tvrdí Singer. Na dotaz, zda je tedy reálné bankám nařídit vyšší kapitálovou přiměřenost, reagoval slovy: "Nastat to časem může vždycky. Nemohu předjímat všechny budoucí situace."
ČNB si podle informací týdeníku před možným zásahem počká na další vývoj ziskovosti. „Jsme v situaci, kdy máme po valných hromadách, takže loňské zisky už jsou distribuované. Letošek je v polovině, takže uvidíme, jaké budou zisky za celý rok. Ale nevidíme žádný důvod, abychom zvažovali nějaká dramatičtější opatření,“ konstatoval viceguvernér. Kam by se hranice současných osmi procent dala posunout, nechtěl předjímat.
Papírově jsou tuzemské banky kapitalizované dost. Ukazatel kapitálové přiměřenosti se pohybuje okolo deseti, jedenácti i dvanácti procent, což je pohodlně nad požadovanou hranicí osmi procent. Jenže je otázka, jak by dopadly, pokud by se jako kapitál nezohledňovala například podřízená půjčka od mateřské skupiny. Podle zdrojů týdeníku proto ČNB pracuje i s variantou, že by bankám nařídila držet vyšší míru likvidity. Tím by se finta podřízené půjčky nedala obejít.
Ukazatel kapitálové přiměřenosti tuzemských bank je sice nyní několik procentních bodů nad povinnými osmi procenty, děje se tak však právě se započtením podřízených půjček od mateřských skupin, píše Euro.
Týdeník v článku zmiňuje několik případů odlivu kapitálu českých bank jejich mateřským společnostem. Česká spořitelna letos poslala rakouské mateřské společnosti (731 CZK, 2,67%) téměř 16 miliard korun. Její kapitálová přiměřenost však zůstala na necelých dvanácti procentech, jelikož od své matky získala podřízenou půjčku. Podobně se podle autora článku zachovala Komerční Banka vůči (52,5 EUR, 0,57%) nebo ČSOB vůči KCB.
Ekonomové považují úvahy ČNB za logické. Změny v kapitálových pravidlech bank jsou nyní hlavním tématem regulátorů po celém světě. V mnoha zemích se o možnosti navýšení kapitálového požadavku nad úroveň vyžadované pravidly Basel II uvažuje. "Současná pravidla kapitálové přiměřenosti totiž nejsou nastavena tak, aby nutila banky dělat rezervy v dobrých časech na to horší období," vysvětlil hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek, který naznačuje, že by se osmiprocentní hranice coby minimální požadovaná úroveň kapitálové přiměřenosti mohla zvedat i v dalších zemích.
Cílem úpravy kapitálové přiměřenosti je především zabránit další finanční krizi, tvrdí regulátoři. Úroveň kapitálové přiměřenosti před krizí ale pravděpodobně nebyla tím nejdůležitějším faktorem, který oddělil banky na vítěze a poražené. Analytici tedy upozorňují, že ČNB by měla uvažovat i o dodatečném požadavku jednoduchého stropu finanční páky.
Oslovené banky na dotaz týdeníku, jak by zareagovaly na vyšší požadavek kapitálové přiměřenosti, odpověděly buď tak, že nechtějí takové úvahy komentovat, anebo řekly rovnou, že by se přizpůsobily.
Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat. Zvyšování kapitálové přiměřenosti znamená vyšší bezpečnost pro klienty, ale také snižování zisku banky připadajícího na jednotku kapitálu.
ČNB vydala oficiální dementi zprávy - čtěte zde